Névetský les se nachází v Bretani nedaleko oblíbeného cíle turistů i filmařů, středověké vesničky Locronan. Turisti ani filmaři odtud obvykle nedojdou až do lesa, který se vyznačuje tím, že je čarovný.

V době, kdy Bretaň ještě nebyla Bretaní, nýbrž Armorikou, si tenhle les zvolili za své sídlo keltští čarodějové druidové. Krom dalších piklí tam prováděli rituál Nemeton, v jehož rámci obcházeli dvanáctikilometrový okruh se dvanácti stanovišti odpovídajícími dvanácti měsícům v roce a dvanácti přírodním božstvům. Že vám to něco připomíná? Pohádku Boženy Němcové O dvanácti měsíčkách? To bude tím, že příběh, který znala autorka z ústního podání, je starého původu a kořeny má nejspíš v domácí pohanské kultuře.

V 6. století pak v Névetském lese poustevničil Ir svatý Ronan, a i když byl křesťan, obcházel každé ráno nalačno a naboso různé typy okruhů. Dnes bychom tomu říkali holdování zdravému životnímu stylu, svatý Ronan to ale viděl trochu jinak. Provozováním pohanských obřadů jeho image v očích katolické hierarchie neutrpěla; tenkrát se to ještě tak nebralo. A Nemeton se v lese pořádá dodnes, každý šestý rok druhou červencovou neděli.

Vyrazil jsem též do Névetského lesa a pocítil jeho pozoruhodnou atmosféru. Usedám na břehu jezírka pokrytého žabincem, zavírám oči a medituji. Chvilku je ticho a pak slyším nějaké hlasy. Otevřu oči a vidím, jak po cestě ke mně jdou tři starší ženy. Třímají trekové hole a na nosech mají roušky.

Deník Metro, 3. 3. 2021