Začíná jaro. Ručička teploměru stoupá a vzduch zavoněl. Všechny vůně jara přesto nejsou libé. Jaro je i dobou hnojení, které se letos v Evropě neomezuje na polní kultury. 1. března zaplavily traktory pařížská Elysejská pole a francouzští zemědělci podestlali Vítězný oblouk slámou. Předtím na různých místech země stříkali močůvku na policejní prefektury. Inspirovali tím své belgické kolegy, kteří přijeli uctít hnojem a močůvkou bruselské eurokraty. Čeští zemědělci zas nakydali hnůj před pražskou Strakovu akademii a v neděli přivezli slámu k sídlu České televize na Kavčích horách.

Vedle nepohodlí a drobných škod, jež způsobí, mají tyto akce i své pozitivní stránky. Činovníkům, kteří jsou vězni svých klimatizovaných kanceláří, nabídnou netušenou příležitost poznat, jak voní chlévská mrva. Osobní zkušenost je k nezaplacení a vydá za všecky příručky světa.

Za mého dětství takhle voněl celý český venkov. „Jezeďáci“ nebyli moc pořádní a močůvková jezera se rozkládala na několika strategických místech kolem vesnice, aby charakteristická vůně zaplavila náves, ať vane vítr kterýmkoli směrem. Dnes vyjedete z města po dálnici, pár desítek kilometrů míjíte krabice obřích skladišť, načež se vnoříte do aseptické žluti řepkových polí.

Jestliže zemědělci vozí s traktory seno a hnůj do měst, je to mimo jiné proto, že současné vlády i nadnárodní struktury potřeby venkovanů neberou v potaz.

Deník Metro 20. 3. 2024