Víte, z čeho mají v září francouzští rodiče větší hrůzu než z obou soudobých metel – teroristů Islámského státu nebo roztoužených pedofilů slídících v okolí školních budov? Nepřítel je to o to zákeřnější, oč je titěrnější; lidské oko jej sotva rozezná, on však nebohé oběti napadá v celých divizích.

Že netušíte, o koho jde, a že se dáte poddat? Já vám to tedy řeknu: onen nepřítel nese název veš dětská. V lékárnách v těchto týdnech narazíte na cedule s varovným nápisem: Les poux sont de retour („vši se vrátily“)! Hypotézu, že jde o marketingový tah farmaceutických firem, vyvracejí stížnosti matek z francouzských sociálních sítí – na výdaje za odvšivení hlav (množné číslo je zde namístě) rodiny i na kadeřníky vyhánějící zákaznice s hnidami ve vlasech.

Pravda, na internetu koluje řada zaručených zpráv o ryze virtuálních hrozbách… Že tohle nebude ten případ, mi nerada potvrdila pařížská kamarádka C. (vzhledem k delikátnosti věci uvádím jen zkratku křestního jména). Nezapáchá (vypadá to, že se pravidelně myje), chodí čistě oblečená a i doma má vcelku čisto, navíc je doktorka medicíny, a přece se mi nedávno svěřila s tím, že od vnučky navštěvující mateřskou školu spolu s celou rodinou chytila vši. Málo platné: skrze školní dítka si vši podmaňují Francii.

Při psaní těchto řádků mě cosi kouše na hlavě, a to – věřte – nejsem žádná mánička… snad půjde o pouhou autosugesci. V opačném případě bych musel běžet do lékárny dřív, než mi zavřou.

Deník Metro, 21. 9. 2016