Každý z vás si nejspíš vybaví scénu z filmu Četník ze Saint-Tropez, v níž hlouček francouzských strážců zákona pod vedením legendárního Louise de Funèse slídí s dalekohledem po ženách opalujících se na pláži bez podprsenky, aby na ně vysokočila a pokutovala je. Zhruba po půlstoletí se situace opakuje, byť v opačném gardu: po plážích Francouzské riviéry slídí muži zákona po ženách příliš oblečených.

Proč? Zejména po červencovém atentátu z Nice vyvolávají burkini, muslimské plavky zahalující celé tělo, obecnou averzi, a tak je řada zastupitelstev v jižní Francii vyhláškou zakázala.

Policisté svlékají muslimky

Tím ovšem nenastal kýžený klid na opalování. Série snímků, na nichž francouzští policisté ženu v burkini přinutí k tomu, aby se vysvlékla, obletěla svět. Média i lidé na sociálních sítích se posměšně ptají: Kam až to dopracovala kolébka lidských práv Francie?

Je vskutku legitimní položit si otázku, zda policista bloumající mezi dekami na mořské pláži smí některou z ležících žen vyzvat, aby odhalila ramena, břicho a stehna; v případě, že odpověď zní ano, nemá ona morální právo požadovat po něm to samé?

Touhle otázkou za sto bodů se mimochodem zabývala i Státní rada, francouzská obdoba našeho Nejvyššího správního soudu, a 26. srpna zrušila vyhlášku zakazující burkini ve městečku Villeneuve-Loubet s odůvodněním, že „dotčený plavecký úbor, jejž nosí některé ženy, neobnáší žádné riziko ohrožení veřejného pořádku“.

Francouzská Státní rada ovšem zrušila pouze vyhlášku na území jedné obce, a ne třiceti dalších (mimo jiné ve městě Nice), kde platí na chlup stejná. V reakci na soudní rozhodnutí ostatně nejedno obecní zastupitelstvo vyhlásilo, že ten svůj zákaz burkini nemíní odvolat. Představitelé radnic se cítí se posíleni postojem premiéra Manuela Vallse, který je – na rozdíl od prezidenta Françoise Hollanda upřednostňujícího princip svobody – zapřísáhlým odpůrcem burkini.

Íránští muži exhibují na Facebooku v závoji

Ruku na srdce: není celá aféra kolem zákazu burkini na pár francouzských plážích pouhou prkotinou ve srovnání s nuceným zahalováním žen v některých muslimských zemích? Po tzv. islámské revoluci v roce 1979 zavedl Írán povinný hidžáb pro všechny ženy nalézající se na jeho území včetně zahraničních turistek. Na protest proti tomu Masih Alinežádová, íránská opoziční novinářka žijící dnes v New Yorku, založila před dvěma lety hnutí My Stealthy Freedom („Má tajná svoboda“), v jehož rámci mladé Íránky – přes hrozbu sankcí – zveřejňují na sociálních sítích své prostovlasé fotografie.

Když letos v létě na dotaz jedné francouzské senátorky týkající se povinnosti nosit hidžáb íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf odsekl, že „zahraniční turistky nemají nejmenší problém s nošením povinného závoje“, namíchlo to Alinežádovou tak, že umístila na web fotomontáž zobrazující ministra zahaleného v hidžábu. Krátce nato přišla s výzvou Men in hijab („Muži v hidžábu“) určenou Íráncům mužského pohlaví, již nesouhlasí s povinným hidžábem pro ženy. Od té doby se Facebook plní snímky mladých i starších Íránců v hidžábu, mužů, kteří nemají problém se svou sexuální identitou, ale žádají pouze svobodu volby pro ženy v jejich vlastní zemi.

Tajemství nošení hidžábu odhaleno

Vedle Íránu musejí nosit hidžáb ženy v Saúdské Arábii; jiné muslimské země na druhou stranu jeho nošení zákonem omezují, zejména ve školství. V mnoha severoafrických zemích nevychází hidžáb z místních tradic a ženy jej začaly masově navlékat až v 80. letech 20. století v souvislosti s vlnou islámského konzervativismu, jež se zvedla v muslimském světě po íránské islámské revoluci.

Například v Maroku lze vidět ženy oděné v hidžábu hlavně na venkově, zato ve městech narazíme na velmi pestrou skladbu ženského oblečení. Platí pravidlo, že k čím vyšší sociální vrstvě žena náleží, tím je pravděpodobnější, že se bude oblékat „západním“ způsobem a používat make-up.

Na otázku francouzské bloggerky odhalila jedna Maročanka pravou motivaci žen ve své zemi k nošení hidžábu: „Myslím si, že některé ženy nosí hidžáb jen proto, aby schovaly své vlasy, které se podobají štětinám v tvrdém kartáči… Dělám si legraci, ale v podstatě je to pravda.“

Ženy, které byste chtěly ušetřit peníze za nákladnou péči o vlasy, zde máte spásné řešení: noste hidžáb, jejž v létě na pláži vystřídáte plavkami burkini; hleďte se jen vyvarovat několika plážím Francouzské riviéry, kde by na vás mohl vyskočit z křoví jeden z horlivých následníků Louise de Funèse, četníka ze Saint-Tropez…

Xantypa, 1. 10. 2016