Martin Daneš

I když v roce 1989 padla železná opona a s ní se vytratilo dělení světa na dva znepřátelené bloky, není o čtvrstoletí nato o nic harmoničtějším. Souběžně s rivalitou mezi Východem a Západem, Jihem i Severem se v posledních letech zostřuje rozkol mezi liberálním a konzervativním pohledem na základní společenské otázky.

Příznačným v tomto ohledu je vztah k homosexualitě: zatímco v jedné části světa roste počet zemí povolujících homosexuální sňatky, v jiné vládne trend právě opačný a homosexuálové jsou tvrdě pronásledováni. 

Gay sportovci, nesvádějte ruské děti!

Sňatky mezi homosexuály jsou dnes legální v patnácti státech světa, především v Evropě a na americkém kontinentu. V Severní Americe je povoluje Kanada, 17 států USA a federální distrikt (Washington). Ani Latinská Amerika nezůstává pozadu. Brazílie, Argentina, Uruguay, Kostarika i hlavní město Mexika uzákonily homosexuální manželství, Kolumbie a Ekvádor alespoň registované partnerství.

Nepřátelský postoj vůči homosexualitě převažuje ve východní Evropě, zemích bývalého Sovětského svazu, v arabském světě a černé Africe. Tam, kde byla homosexualita dlouhodobě tabu, dochází dnes – též v reakci na liberalizační trend na Západě – ke zpřísňování protihomosexuální legislativy.

V roce 2013 jsme tak byli svědky kuriózního soupeření mezi francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a jeho ruským protějškem Vladimírem Putinem. První z nich povýšil příslib manželství pro homosexuály na jeden z hlavních bodů svého programu a přes silné protesty místních tradicionalistů se mu podařilo prosadit příslušný zákon; druhý se pokoušel získat body v souvislosti s přijetím zákona s opačným znaménkem. Zákaz „propagandy netradičních sexuálních svazků vůči nezletilým“, jejž loni v červnu přijala ruská Státní duma, je formulován natolik vágně, že se stal klackem na jakýkoliv homosexuální projev v zemi.

Když na to konto před zimními olympijskými hrami hrozili někteří zahraniční účastníci bojkotem klání, adresoval jim prezident Putin vstřícný vzkaz: I vy, homosexuální sportovci, jste v Soči vítáni – za podmínky, že nebudete svádět naše děti!

Dalo by se tomu smát, kdyby se dávný předsudek týkající se homosexuality (teplouš = pedofil) neproměnil v oficiální ruskou doktrínu. 

Uganda: povinnost udávat homosexuály

V některých muslimských zemích (Írán, Saúdská Arábie, Súdán, Mauretánie) hrozí za homosexualitu trest smrti. V Africe  uznala homosexuální sňatky pouze Jihoafrická republika; jinde na černém kontinentu se situace homosexuálů spíše zhoršuje.

Drastický zákon proti homosexuálům přijali v Ugandě. Třebaže tam byl už dřív homosexuální akt trestán doživotím, usoudili místní zákonodárci, že je třeba přitvrdit. Tzv. antihomosexuální zákon zavádí po ruském vzoru zákaz „homosexuální propagandy“, navíc však i povinnost pro každého, kdo by se s homosexuálem setkal, udat jej neprodleně úřadům.

Na nátlak světového společenství se do zákona nakonec nedostal trest smrti za obzvlášť zavrženíhodný projev homosexuality (styk s nezletilým či v případě člověka vědomě nakaženého virem AIDS).

Únorový podpis zákona využil tamní prezident Yoweri Museveni k ostré kritice Západu. Pronesl mimo jiné: „Vnucování sociálních hodnot jedné skupiny naší společnosti lze nazvat sociálním imperialismem. Říkáte nám, že máme žít tak jako vy. Vůbec ne!“ Prezident jedním dechem odsoudil orální sex, údajně propagovaný Západem: „Ústa máme k tomu, abychom jedli, nikoli k sexu,“ vysvětlil. „Varuji před tím naše děti.“

Kampalský časopis Red-Pepper v souvislosti s přijetím zákona zveřejnil seznam údajných 200 hlavních ugandských homosexuálů. Vzhledem k atmosféře, jaká v zemi vládne, jde dnes uvedeným lidem o holý život.

Měsíc před ugandským kolegou podepsal nigerijský prezident Goodluck Jonathan zákon trestající homosexualitu čtrnáctiletým vězením. Homosexuálové nejenže nesmějí uzavírat sňatky či spolužít, zákon jim zakazuje projevovat vůči osobám stejného pohlaví i pouhou náklonnost. Nigerijci napříště nesmějí poskytovat služby homosexuálům či osobám jako homosexuálové vyhlížejícím.

Na homofobii, pravda, nemají monopol muslimský svět a černá Afrika. Arizonská guvernérka například v únoru vetovala zákon umožňující místním občanům, aby odmítli obsloužit homosexuály z „náboženských důvodů“. Na současné vlně antihomosexuálního běsnění v Ugandě má mimochodem lví podíl působení amerických evangelických kazatelů, kteří se tam stáhli hlásat své jediné pravdy.

Xantypa, 1. 4. 2014