Francie se otřásá v základech. Popeláři měsíce nesvážejí odpadky a do toho jsou pořád nějaké demonstrace, stávky atp. Pozdvižení panuje kvůli důchodové reformě zvyšující věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Řeknete si: co to je? Francii jsme v tom ohledu už předehnali a půjdeme dál, až budou starší zaměstnanci uplatňovat nárok na vozík a zdravotní sestru.

Avšak Francouzi si velmi potrpí na sociální výdobytky, které se jim rok od roku scvrkávají jako šagrénová kůže z Balzakova románu. Chagrin značí hluboký smutek a do toho, jejž nyní prožívají Francouzi, je přimíchána zášť vůči prezidentovi, který si užívá, když jim může šlapat na krk. O brutalitě policejních zásahů vůči pokojným demonstrantům hovoří zahraniční tisk i organizace na ochranu lidských práv.

Verdiktem Ústavního soudu, který na metodě typu buldozer neshledal nic závadného, vstoupila důchodová reforma v platnost. K završení procesu měl mít prezident v pondělí večer televizní projev; na sociálních sítích se rozšířila výzva k jeho bojkotu a shromažďování občanů před radnicemi měst s rendlíky a lžícemi.

Rozlehlé Radniční náměstí v Rennes se v pondělí večer z velké části zaplnilo a lidé všech generací třískali lžícemi do hrnců v rytmu populárního hitu s refrénem „Macron, demisi!“. Viděl jsem taťku, mamku a dvě dospívající ratolesti, každého s vlastním rendlíkem i lžící, a svorně bijící do taktu. Macronovi nelze upřít jednu zásluhu: podařilo se mu stmelit generace.

Deník Metro 19. 4. 2023