Nikdo vás sem nezval!“ vzkázal český prezident zahraničním uprchlíkům. Pokud hovořil jménem Evropanů, nikdo se ho o to neprosil; aniž by se Zemana ptali, otevřeli Němci svou náruč desetitisícům válečných běženců ze Sýrie, a nejsou motivováni jen humanitárními ohledy. Hovořil-li za zemi, v jejímž čele stojí, pak dělal z komára velblouda.

Žádní uprchlíci se k nám totiž nehrnou. Ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu – tří zemí tvořících jádro přistěhovalecké vlny do Evropy – nepožádala letos o azyl v Česku ani stovka lidí. A z uprchlíků nedobrovolně uzavřených v domácích, reportéry permanentně obležených detenčních centrech, si drtivá většina přeje pokračovat v cestě na západ.

Je navýsost trapné, veze-li se prezident na vlně zjitřených emocí namísto toho, aby se je pokoušel tišit. Důvody, proč se Německo otevírá mladým běžencům z Blízkého východu, poodhalil jiný prezident – Hospodářské komory – Vladimír Dlouhý. Ten prohlásil, že u přistěhovalců „převažují přínosy nad náklady“, navíc uprchlíci, kteří se do Evropy dostali, zde zůstanou, a tak spíš než cokoli jiného bychom měli hledat cestu, jak jejich přítomnosti využít ve svůj prospěch.

Slyšet od českého veřejného činitele střízlivý názor beze stopy hysterie v hlase je v poslední době něco ojedinělého. Vladimír Dlouhý se ucházel o kandidaturu v první přímé prezidentské volbě, nesehnal ale dost podpisů. Pokud se k té příští chce probojovat tím, že bude lidem říkat pravdu, potom nezbývá než říct: Klobouk dolů!

Deník Metro, 16. 9. 2015