Když v neděli 20. března z letadla Air Force One vystoupil na havanské letiště americký prezident Barack Obama, přepisovaly se dějiny. Předchozí návštěva americké hlavy státu na Kubě se váže až k roku 1928, kdy ji navštívil prezident Calvin Coolidge. Po roce 1959, kdy se na ostrově převratem chopil moci mladý revolucionář Fidel Castro a jal se zde budovat komunismus, něco podobného nepřipadalo v úvahu… až do letošního jara.

Mezi Castrem a disidenty

Navzdory mimořádnému významu té návštěvy zmizela vinou vlny teroristických atentátů v Bruselu 22. března Havana z hledáčku světových médií. A tak se většinou jen ti, kdo se oddali detektivnímu pátráni po informacích, dozvěděli, že vedle bilaterálního jednání se svým protějškem Raúlem Castrem se prezident Obama v doprovodu manželky a obou dcer za prudkého deště prošel uličkami historického centra Havany a položil kytici k památníku José Martího… Po Castrově boku se zúčastnil přátelského baseballového utkání mezi Tampa Bay Rays a kubánským národním týmem na stadiónu, spěšně zrekonstruovaném před jeho příletem. Pro zpestření programu tenhle mistr politického marketingu rovněž s tamním oblíbeným televizním humoristou Pánfilem natočil krátké hrané video, v němž partii domina tří prostých Kubánců znenadání přeruší příchod prezidenta Spojených států…

Vedle toho zavítal Obama i do havanské katedrály, kde ho přijal kardinál Jaime Ortega. Na rozdíl od francouzského prezidenta Hollanda a dalších světových státníků si ten americký odpustil návštěvu u Fidela Castra, devadesátiletého Lídera Máxima, jenž před osmi lety postoupil vedení státu svému mladšímu bratrovi. A na ambasádě USA přijal disidenty, kteří si mu postěžovali na hromadné zatýkání odpůrců režimu v samotný den jeho příletu.

Vrcholem návštěvy byl pak projev přímo přenášený kubánským rozhlasem a televizí, v němž prezident Obama řekl: „Přijel jsem sem pohřbít poslední zbytky studené války na americkém kontinentu.“ A jedním dechem dodal: „Jsem přesvědčen, že by každý měl mít právo beze strachu vyjádřit svůj názor, organizovat se, kritizovat vlastní vládu i mírumilovně protestovat a že by se právní stát neměl uchylovat ke svévolnému zatýkání těch, kdo chtějí naplnit tato práva… Věřím, že by si měli voliči vybírat vládu ve svobodných a demokratických volbách.“

Prezident z havanské půdy vyzval též americký Kongres ke zrušení embarga vůči Kubě, jež bylo vyhlášeno před 52 lety a trvá dodnes. V tomto požadavku se zcela shodne s Raúlem Castrem, který od svého nástupu liberalizuje ekonomiku a zvolna uvolňuje dřívější tuhý policejní režim. Americký prezident, v jehož moci není embargo zrušit, se je alespoň všemožnými způsoby pokouší zmírnit. Takovým krokem bylo i těsně před jeho cestou prosazené otevření dvou hotelů v Havaně americkým řetězcem Starwood, první od roku 1959.

Obama chce sbližování s Kubou učinit nevratným

Obama, který v prosinci 2014 slavnostně oznámil začátek „oteplování“ vztahů s Kubou a v červenci 2015 prosadil znovunavázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi, činí vše pro to, aby do konce jeho druhého prezidentského mandátu v lednu 2017 situace postoupila tak daleko, aby jeho nástupce – ať už to bude demokrat, nebo republikán – nemohl otočit kolo dějin zpět.

A vše prozatím nasvědčuje tomu, že jeho sázka vyjde. Oba demokratičtí kandidáti – Hillary Clintonová i Bernie Sanders – mají v úmyslu pokračovat v nastoupené linii. Z republikánských kandidátů se ostře proti vyhradil pouze Ted Cruz, jenž Obamovu návštěvu Kuby označil za „historický omyl“ a „smutný den v historii Spojených států“.

Donald Trump, kandidát s dlouhodobě nejvyšší šancí utkat se v listopadu za republikány o Bilý dům, naproti tomu pravil: „Padesát let stačilo. Koncept sbližování s Kubou mi vyhovuje.“ Jeho pragmatický postoj je pochopitelný; americký byznys se jen třese na investice na ostrově s jedenácti milióny obyvateli, vzdáleném necelých dvě stě kilometrů od floridských břehů.

Krom toho se zdá, že sbližování se Spojenými státy dále podemílá už tak narušené základy havanského režimu. Kubánci přestali mít strach s odhalenou tváří kritizovat svou vládu do kamer západních televizních štábů, což by ještě před deseti lety bylo zhola nemyslitelné. A čtyři dny po Obamovi do Havany přijeli koncertovat The Rolling Stones… Pravděpodobnost, že se po smrti dnes 85letého Raúla Castra režim, od samého počátku úzce spjatý s jeho příjmením, zhroutí jako domeček z karet, je vysoká. A Obama mimo jiné usiluje o to, aby na tenhle okamžik byli američtí investoři co nejlépe připraveni.

Xantypa, 1. 5. 2016