Co dělat s návštěvou, která za vámi přijede do Rennes z druhého konce Francie v době, kdy vyhlásilo léto časově neomezenou stávku? Francouzská masmédia občanům dlouho vyhrožovala horkým a suchým létem, počátek srpna v Bretani ale připomíná spíš konec října; často prší a pokaždé, když se rtuť teploměru vyšplhá nad 20°C, svlékám na znamení vděku svetr (byť jenom na chvilku, než mi naskočí husí kůže).

Zpět k mé návštěvě. Co s ní podnikat v tomto způsobu léta, který se zdá poněkud nešťastným? Karetní scénář jsem zavrhl. Návštěva mariáš neovládá a navrhnout, abychom si zahráli prší, si netroufám; nač zbytečně provokovat živly? Jedním z hlavních letních lákadel Bretaně je moře, v těchto dnech se ale v Lamanšském průlivu nikdo nekoupe – vyjma těch nejodolnějších Bretonců holdujících mořské lázni od března do listopadu.

Jezdíme tedy s návštěvou renneským metrem a navštěvujeme místní parky. Má návštěva se podivuje nad tím, že na nástupištích metra z reproduktorů vřeští hity světové pop-music. Vyprávím jí o české vesnici, kde za prezidenta Husáka na návsi vyřvávala z amplionů dechovka prokládaná hlášeními starosty o blížícím se výkupu kůží i nutnosti nechat očkovat psy proti vzteklině. V renneském metru je to podobné: po omšelém devadesátkovém songu následuje výzva cestujícím, aby při příjezdu soupravy do stanice dali přednost těm, kdo z vlaku vystupují.

Pořádek musí být, nemyslíte?

Deník Metro 9. 8. 2023