Svět se mění a řada věcí považovaná dřív za společensky přijatelnou se stává nepřijatelnou, ne-li rovnou skandální. Politická korektnost přikazující neotřít se slůvkem o žádnou rasu, náboženskou či sociální skupinu není jen noční můrou humoristů, kteří si dnes nesmějí takřka z nikoho dělat legraci, ale dohání i západní státníky. Obětí nové doktríny se stal i jeden z jejích předních hlasatelů, kanadský liberální premiér Justin Trudeau.

Justin Trudeau, mistr převleků

Uprostřed volební kampaně před říjnovými parlamentními volbami zveřejnil americký magazín Time fotografii, na níž Trudeau se začerněnou tváří a turbanem na hlavě pózuje ve společnosti čtyř slečen. Snímek z roku 2001 pochází z večírku soukromé školy v kanadském Vancouveru, kde působil jako učitel francouzštiny.

Tématického večírku s názvem Arabské noci se 29letý Trudeau zúčastnil v převleku za Aladina. V uvedeném kontextu se přestrojení za hrdinu pohádek Tisíce a jedné noci zdá vcelku logické, ostatně sám Trudeau je za projev rasismu tenkrát nepovažoval. Svůj náhled na věc však mezitím změnil a za svůj ohavný akt se veřejnosti dodatečně omluvil s dovětkem: „Začerňování tváře je bez ohledu na okolnosti vždy nepřijatelné s přihlédnutím k rasové historii černé tváře.“

Co by asi kanadský politicky korektní premiér řekl na oslavu svátku svatého Mikuláše, kdy si stovky Čechů začerňují tvář, na hlavu připevňují rohy, výhružně bublají a chrastí řetězy, nemluvě o Třech králích, na něž se jeden z koledníků převléká za mouřenína? Zajisté by to – s ohledem na historii černé tváře – označil za projev rasismu par excellence a odsoudil české tradice i všechny ty, kdo se aktivně účastní jejich předávání z generace na generaci.

Jinak ovšem premiér Trudeau převleky přímo zbožňuje: zvěčnit se už nechal například v kostýmu Supermana, amerického kovboje, indiánského náčelníka či Sikha se šavlí v ruce. V průběhu oficiální státní návštěvy Indie v únoru 2018 se s manželkou i dětmi předváděli v nejrůznějších variantách tradičních indických kostýmů zjevně inspirovaných Bollywoodem. U svých indických hostitelů tím vyvolal nelibost a už tak napjaté kanadsko-indické vztahy se po jeho návštěvě ještě zhoršily.

Podstolní erotoman Johnson

Rovněž britský premiér Boris Johnson zabředl do problémů až po svou blonďatou kštici. Jako by nestačilo, že se pokouší vyvést Velkou Británii z Evropské unie, aniž by musel obnovit hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, nedávno jej britská novinářka Charlotte Edwardesová obvinila ze sexuálního obtěžování.

„Ucítím pod stolem Johnsonovu ruku na svém stehně,“ popisuje Edwardesová inkriminovaný okamžik v článku zveřejněném 29. září týdeníkem The Sunday Times. „Zmáčkne mi je. Jeho ruka je umístěna vysoko na mé noze a mezi prsty nabral dost masa na to, abych přitom sebou prudce trhla.“

Líčení připomínající erotickou pasáž z románu pro paní a dívky se váže k události z roku 1999. Edwardesová tenkrát přispívala do konzervativního magazínu The Spectator, v němž působil Johnson ve funkci šéfredaktora. V reakci na obvinění je premiér označil za „zcela nepravdivá“. Dnes ty dva stěží někdo rozsoudí, protože cestovat v čase a v osudné chvíli nahlédnout pod šéfredaktorský stůl v magazínu The Spectator nelze.

Otázkou je, proč si Edwardesová celou věc nechala pro sebe a vyrukovala s ní až po dvaceti letech. Vzhledem k formě popisované agrese rovnou zavrhněme hypotézu, že se postižená po dvě desetiletí vnitřně vyrovnávala s prodělaným traumatem. Novinářčin argument, že nechtěla ohrozit svou spolupráci s magazínem, rovněž nepůsobí příliš přesvědčivě: Johnson redakci magazínu opustil v roce 2005, aby se vrhl na politiku, zatímco Edwardesová otálela dalších čtrnáct let, než kauzu zveřejnila… nedlouho po Johnsonově jmenování britským premiérem. Skoro to vypadá, jako by jejím cílem bylo premiéra poškodit a sama se zviditelnit…

Konečně i v případě, že zmíněné gesto Johnson tenkrát opravdu učinil, nešlo spíše než o agresi jen o lehce neomalenou formu dvoření se? Vím, jsem hulvát a kulturní dinosaurus…

Pozor na machistické kohouty!

A společenská norma se bude vyvíjet dál. To, jakým směrem to může být, naznačuje skupina španělských radikálních veganů, která zaujala redaktory amerického deníku New York Post. V prohlášení zveřejněném na Youtube označila rybolov za vraždění a následně odsoudila chovatele kuru domácího za nečinné přihlížení „znásilňování slepic kohouty“. Veganům je samozřejmě šuma fuk, že kohouta nepřesvědčíte, aby začal se slepicí zacházet jako se sobě rovnou, a že by zákazem znásilňování slepic kohouty kur domácí jako živočišný druh vymřel.

Xantypa, 1. 11. 2019

Tímto článkem Danešova spolupráce s magazínem Xantypa i zdejší zahraničněpolitická rubrika končí.