V evropských lídrech, francouzským prezidentem počínaje a českým premiérem konče, probudila současná krize bojové nálady a oni koronaviru vyhlásili „válku“. Za poslední desetiletí se evropská politika vyprázdnila a politici proměnění v manažery cítí občas potřebu stylizovat se do role charismatických vůdců. Nepohrdnou tak jedinečnou příležitostí navléci si blyštivé generálské uniformy, třebaže do zteče proti neviditelnému viru by vyrazil nejspíš jen Don Quijote.

Válka s koronavirem má pro ně samá pozitiva a žádnou nevýhodu. Zatímco ve skutečné válce je to padesát na padesát (vedle vítězů jsou i poražení), tahle epidemie jednou odezní a samozvaní vojevůdci se budou moci pyšně vyhlásit za vítěze. V mezičase povedou v přímém přenosu bojové operace prokládané státnickými projevy a lidé nemocní strachem z nákazy jim začnou zobat z ruky.

Za válečného stavu trpí rovněž občanské svobody, sílí cenzura a bují vládní propaganda. Ti, kdo zdůrazňují, že by teď měli lidé chodit do práce a zbytek času sedět doma, působí dojmem, že by se jim zamlouvalo, kdyby to takhle mohlo být napořád. Žádné demonstrace ani protesty… Remcání doma v kuchyni žádný režim neohrozí, na to vemte jed. Špiclování lidí přes mobily a bankovní karty s cílem bránit šíření epidemie zavání Orwellem a nám zbývá jen zvolat: Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla!

Až tahle válka skončí, vzpomeňme prosím na to, že jsme kdysi byli svobodnými občany.

Deník Metro, 15. 4. 2020