Když je něco jednoduché, Francouz to musí udělat složité. „To by v tom byl čert, abych to nedokázal pořádně zamotat!“ říká si tamní činitel s rozhodovacími pravomocemi. Do osidel komplikovanosti upadlo i město Nantes, které je i není v Bretani.

Nantes bývalo sídlem vévodů stojících v čele nezávislé Bretaně a vedoucích četné války se sousední Francií. V roce 1532 Francie spolkla Bretaň jako malinu, Bretaň ale zůstala Bretaní a Nantes jejím největším městem… až do roku 1941, kdy je od ní maršál Pétain s celým departementem Loire-Atlantique šmiknutím nůžek odstřihl. Nantes se následně stalo sídlem nově vytvořeného regionu Pays de la Loire („země Loiry“).

Vypadá to, že uvedené rozhodnutí kolaborantskému maršálovi našeptali konšelé nedalekého Rennes. Na rozdíl od Nantes, které nejenže velkoměstem je, nýbrž i tak vypadá, působí Rennes jako celkem nevzhledná, do šířky i do výšky roztahaná periférie; od chvíle, kdy od ní Nantes odřízli, získalo Rennes v Bretani jednoznačné prvenství.

Obyvatelé Nantes tím pádem dnes pořádně nevědí, čí jsou. Pravda, město je plné bretaňských vlajek a na každém druhém kroku tu narazíte na crêperie nabízející bretaňskou specialitu: palačinku sladkou i tu slanou z pohankové mouky. A podle nejnovějšího průzkumu si 63 procent obyvatel departementu Loire-Atlantique přeje znovupřipojení k Bretani.

Co teď s tím? Nedělejte si starosti! My Renneští se už postaráme o to, aby všecko zůstalo při starém.

Deník Metro, 9. 6. 2021