V nedávných parlametních volbách představili polští konzervativci ze strany Právo a Spravedlnost (PiS) novou tvář. Neokoukaná politička Beata Szydłová v čele kandidátky měla po osmileté vládě liberálů z Občanské platformy ukojit touhu Poláků po politické změně; už navečer 25. října, krátce po ohlášení výsledků, vyšlo jasně najevo, že nebyla ničím víc než vějičkou na voliče.

Publikum shromážděné ve volebním štábu PiS si nejprve vyslechlo obšírné vystoupení předsedy Jarosława Kaczyńského, který zdůraznil, že poprvé od roku 1989 nějaká strana (ta jeho) získala v parlamentu absolutní většinu křesel. Když se konečně dostala ke slovu příští premiérka Szydłová, využila jej ke stručnému blahopřání „Jaroslawovi“ k volebnímu vítězství.

Andrzej s Beatou, poslušné Jarosławovy ratolesti

K čemu bylo celé tohle divadlo? Zdůrazňováním tradičních křesťanských hodnot, odmítáním potratů či ostře vyhraněnými postoji vůči homosexuálům imponuje lídr PiS konzervativně orientovaným Polákům, jejich druhá část jej ale nemůže ani vystát. Ostatně kdykoli v uplynulých osmi letech v nějakých volbách kandidoval sám za sebe, pokaždé prohrál. Z toho důvodu se v průběhu obou letošních kampaní (prezidentské i parlamentní) držel spíše v ústraní. A manévr zabral: prezidentem je od srpna „mladá tvář“ PiS Andrzej Duda, premiérkou zas bude zástupkyně žen Beata Szydlová. Oba jsou přitom ve své straně mušími vahami a za nitky moci se chystá tahat předseda. Kaczyńský bude ovládat prakticky všechno: prezidentský úřad, vládu i obě parlamentní komory.

Jarosław je přeživší polovinou z dvojčat Kaczyńských, která se dvě desetiletí bok po boku pohybovala v nejvyšší politice. Lech v roli prezidenta zahynul v dubnu 2010 při letecké havárii poblíž ruského Smolensku. Jarosław později rozvíjel konspirační scénáře o atentátu, za nímž měli stát: a/ ruský prezident Putin b/ domácí odpůrci c/ obě strany ve vzájemné shodě. Výroky zavánějícími paronoiou (pravda, u politiků vcelku běžnou) se Jarosław Kaczyńský dostával do prohlubující se izolace.

Oba bratři – jednobuněčná dvojčata – tvořili od dětství nerozlučnou dvojici. Poprvé se objevili v roce 1962 jako hrdinové filmu O dvou, kteří ukradli Měsíc. Nehynoucí sláva dětských herců jim po roce 1989 přišla vhod. Ještě předtím se však angažovali v opozici vůči komunistickému režimu, napřed v Hnutí sebeobrany a později v odborovém hnutí Solidarność po boku Lecha Wałęsy.

Po pádu železné opony byli oba zvoleni senátory a vstoupili do užšího týmu nově zvoleného prezidenta Wałęsy. Jarosław byl kancléřem, Lech hlavním prezidentovým bezpečnostním poradcem. Už po pár letech je jejich militantní antikomunismus přivedl k ostré roztržce s prezidentem. Nesouhlasili ani se šokovou terapií ekonomiky uskutečňovanou vládou premiéra Jana Olszewského, a po volbách v roce 1993 se tak náhle ocitli v mimoparlamentní opozici.

Nemocní uprchlíci vs. zdraví Poláci

Na prahu nového tisíciletí položila dvojčata základy své vrcholné politické kariéře založením konzervativní strany Právo a spravedlnost a po vítězství v parlamentních volbách v roce 2005 načas obsadila dvě stěžejní pozice výkonné moci: v prosinci téhož roku byl Lech zvolen prezidentem republiky, v červenci 2006 stanul Jaroslaw v čele kabinetu. Polsko se pak na mezinárodní scéně terčem stalo terčem vtipů coby stát, jehož prezident a premiér si jsou podobní jako vejce vejci.

Rodinná idyla ovšem netrvala dlouho. Po vítězství liberální Občanské platformy ve volbách v roce 2007 musel Jaroslaw předat vládní žezlo (současnému předsedovi Evropské rady) Donaldu Tuskovi. Letošní volby tak pro něho byly vytouženým revanšem vůči táboru nepřátel i nepřízni osudu.

Tajemství úspěchu PiS je přibližně dvojí: po osmi letech vládnutí byla skandály opředená Občanská platforma unavenou, opotřebovanou stranou. Mimoto vzhledem k faktu, že polská levice je dnes nejslabší za poslední čtvrstoletí (nedostala se dokonce ani do dolní parlamentní komory Sejmu), „ulovila“ PiS na svůj propracovaný sociální program hlasy četných obětí polského hospodářského zázraku, nezaměstnaných či bídně placených zaměstnanců, kteří si přáli skoncovat s nadvládou „trhu bez přívlastků“.

Když se dosluhující vláda Ewy Kopaczové v Bruselu zavázala k přijetí 10 tisíc uprchlíků na území Polska, Jaroslaw Kaczyńský (na způsob českého prezidenta Zemana) prohlásil, že zahraniční imigranti jsou nositeli nakažlivých nemocí a parazitů, jimiž by mohli kontaminovat Poláky. Pro pozorovatele bude jistě zajímavé sledovat z bezpečného povzdálí, kam svou zemi povede tenhle muž, který se v nejbližších čtyřech letech při prosazování svých cílů nebude muset ohlížet na nikoho.

Xantypa, 1. 12. 2015