Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, pravil Hérakleitos, zapomněl nám ale prozradit, co se stane, když do stejné řeky vstoupíme potřetí. Potřetí za dvacet let postoupil do druhého kola francouzských prezidentských voleb kandidát krajní pravice. Pokaždé se jmenoval Le Pen; jednou stál proti prezidentu Chirakovi obhajujícímu mandát Jean-Marie a jeho dcera Marine se teď už podruhé přetahuje o nejvyšší funkci s Macronem.

„Republikánská fronta“ proti krajní pravici, již za téhle konstelace vyhlašují politici, dvakrát zafungovala. V roce 2002 zaplavily Paříž davy odsuzující Le Pena; před pěti lety se vše odehrálo v tichosti. Letos je situace odlišná. Před týdnem obsadili studenti Sorbonnu a o víkendu v ulicích Paříže probíhaly demonstrace pod heslem Ani Macron, ani Le Penová! Zatímco studenti a část levice vyhlásili bojkot druhého kola, sociálními sítěmi se šíří iniciativa Stop Macronovi vyzývající k podpoře Le Penové coby „menšího zla“. Příkop uvnitř francouzské společnosti se prohlubuje.

Uplynulých pět let vládl Macron Francii autokraticky. Le Penová se deset let snaží zbavit nálepky extremistky: vyloučila svého otce ze strany a její název ze zbraněmi řinčící Národní fronty (Front national) změnila na konsensuální Národní shromáždění (Rassemblement national).

Ve volebním finále v roce 2002 získal Jean-Marie Le Pen necelých 18 procent hlasů. Marine dosáhla v roce 2017 skoro 34 procent. Jakou laťku se jí podaří zdolat letos?

Deník Metro 20. 4. 2022