V čase vrcholící epidemie směli Francouzi vycházet z domu jen za nejnutnějšími nákupy. Vláda tehdy nošení roušek nedoporučovala. Její mluvčí to vysvětlovala tím, že nasadit si a sundat roušku je celá věda a laik by se při té operaci mohl i nakazit. Taktně se přitom přenesla přes skutečnost, že roušky nejsou k mání.

Mezitím se opatření uvolnila, lidé si mohou opět chodit, kam chtějí, a seženou i roušky. V obchodní síti je jich tolik, že by se jimi daly dláždit chodníky. Současně v zemi rychle přibývá míst, kde jsou roušky povinné. V polovině srpna povinnost nosit roušku na veřejnosti ukládalo na 1400 obcí, zejména větší města a turistická letoviska. V Paříži se musíte maskovat ve vybraných čtvrtích, jejichž výčet je průběžně aktualizován na radničním webu. Jak se při procházce městem vyhnout pokutě 135 eur? Máte dvě možnosti: buď si krok za krokem hlídat, v jaké zóně se právě nacházíte, nebo roušku raději vůbec nesundat.

V Rennes, kde bydlím, jsou roušky povinné v centru. Kde centrum města začíná a kde končí? O jeho hranicích se vedou diskuse. Možná že cílem vágních nařízení je zajistit odbyt předražených roušek a přilepšit policejnímu rozpočtu…

Na nástupištích rennského metra se objevily kruhové samolepky s ikonou lidských stop. Spartakiádní značky. Hlas z reproduktoru káže: „Kvůli zajištění rozestupů se stavte na značky!“ Cestující je zatím ignorují. Až se novému vynálezu podrobí, řeknu si: Orwell se sekl o 36 let!

Deník Metro, 19. 8. 2020