Málokde jinde než na Šumavě si počátkem léta člověk na vlastní oči ověří, jak se mění doba. Možná byste řekli, že nejvýmluvnějšími svědky nové doby jsou zoomeři, kteří v ruce pevně třímají TO – zázračnou krabičku, která je spojí s přáteli a zná odpověď na každou otázku. Já jsem na Šumavě zjistil, že vlak moderní civilizace rychle dohání i generace nejstarší.

V uplynulých staletích trávily babičky a dědečkové léto vsedě na zápraží; dědek s fajfkou v puse. Před třiceti lety pořádali důchodci hromadné autobusové nájezdy na Hlubokou a po prohlídce zámku brali útokem jednu z místních restaurací. Na časy, kdy byli staří lidé pasivní, zapomeňte. Když jdete cestou z Modravy přes Černou horu a pramen Vltavy směrem ke Kvildě, míjí vás v obou směrech vysokou rychlostí elektrická kola osedlaná důchodci s helmou na hlavě. Jsou oděni v high-tech cyklistických dresech a zrak upírají na displej smartphonu upevněný mezi řídítky; přes navigaci sledují, zda nevybočili z vytyčené trasy. Vzácné jedince (ročník 1970 a výše) věrné pěší turistice, která vzhledem k hektickému tempu doby vyšla z módy, nemilosrdně vytlačují ke kraji cesty.

Každá mince má ale svůj rub a líc. Část z těch, kdo na trase Modrava – pramen Vltavy – Kvilda spadne z elektrokola, vyletí z kola ven. Léčebna dlouhodobě nemocných v Sušici kvůli tomu v letní sezóně praská ve švech. Další zastávkou (božské) navigace je Onen Svět.

Deník Metro 26. 6. 2024