Takřka všichni čeští politici se mezi sebou shodnou v odporu k zavedení eura. Není se jim co divit: národ se jej bojí skoro tak jako muslimských uprchlíků a strana, jež by si jeho přijetí dala do programu, by nejspíš propadla ve volbách. Na druhou stranu v zemích, kde euro funguje, si na ně lidé dávno zvykli a návrat k původním měnám si nikdo nedokáže představit. Vystoupení Francie z eurozóny měla ve svém programu před loňskými prezidentskými volbami šéfka Národní fronty Marine Le Penová; „dojela“ mimo jiné právě na tento svůj neuvážený příslib.

Eura neberu – dejte radši žito!

Přestože Francouzi dnes vidí v euru pouze výhody, množí se v zemi nové měny jako houby po dešti, i když jejich ambicí rozhodně není stát se k euru alternativou.

Jedním z prvních francouzských měst, kde taková měna vznikla, byla Remeš a krátce nato následovala další. Svou měnu eusko zavedli ve francouzském Baskicku; výjimečná je tím, že na bankovkách v hodnotě od jednoho do dvaceti eusk vedle francouzštiny figurují i nápisy v baskičtině. V roce 2015 měnu s výbušným označením Doum uvedli v život ve městě Clermont-Ferrand a v průběhu loňského roku přišla s vlastními platidly celá řada míst: například v říjnu lotrinská metropole Nancy s florintem a v listopadu bretaňský Lorient se segalem („žito“ v bretonštině).

Měst či oblastí, kde je vedle eura v oběhu i měna místní, je dnes ve Francii na padesát. A už v březnu přejde země do kvalitativně vyšší dimenze: zatímco dosud tyhle měny pokrývaly jednotlivé obce či menší aglomerace, zrodí se na popud volené samosprávy první měna zahrnující území celého regionu – severofrancouzské Normandie. O názvu prozatím není rozhodnuto – vybírá se mezi těmito návrhy: normand, viking, drakkar a rollon.

Měny, jejichž hodnota vůči euru bývá v poměru 1 : 1, mají bezpočet omezení, kvůli nimž nemohou ani v nejdivočejších snech svých tvůrců konkurovat té evropské: přijímají je pouze ve vybraných obchodech; nemají vlastní centy, a při placení tak musíte požadovanou částku dorovnávat eurocenty; po směně eur za místní měnu ji nemůžete vyměnit zpět a nezbývá vám než zbylé bankovky utratit, anebo si je odvést domů jako suvenýr.

Jaký je vlastně důvod existence měn, které provází tolik nevýhod? Jde o podporu místních výrobců a provozovatelů služeb; nenakoupíte za ně výrobky pocházející odjinud z Francie či z Evropské unie, natož těch dovážených z Číny, Tchaj-wanu, Koreje nebo Vietnamu. Místní měny jsou jakýmsi mementem připomínajícím absurditu globalizovaného obchodu, jenž favorizuje převážení zboží za koncovým uživatelem celé stovky a tisíce kilometrů nákladními auty či námořními trajekty.

Máš hlad? Zajdi se do solidární ledničky!

Upřednostňování krátkých či jinak ekologicky šetrných okruhů v obchodu a službách před těmi globálními může ovšem zcela vyřadit faktor platby v penězích. Heslo Nenakupujte nové výrobky, seženete-li použité se ve Francii setkalo se širokou odezvou, a prudce tak vzrůstá obliba webových platforem zprostředkovávajících přímou směnu zboží. Předmětem směny je prakticky cokoli od domů a bytů, přes auta, motocykly, nábytek, pronájmy letních bytů, nářadí a nejrůznější nástroje, až po knihy a zvířata (třebaže zatím není řeč o těch politických, v souladu s dobovým trendem by místo obligátního Chcete mě? mohla Marta Kubišová v televizi hlásat: Vyměním Zemana za Drahoše!).

A nemusíte jen nakupovat či směňovat; někdy stačí jen brát… Myšlenka „solidárních lednic“ – po vzoru pouličních knihovniček, do nichž jedni knihy volně vkládají a jiní si je z nich vytahují – vznikla v Berlíně a brzy se začala šířit Evropou. Obchodník zakoupí lednici, již instaluje na chodník ke vstupu do svého podniku. Lidé do lednice vkládají nespotřebované potraviny a další si je z ní zase berou. Navečer provozovatel podniku lednici uschová, vyčistí, popřípadně z ní vyřadí zkažené potraviny nebo ty, jež nesplňují stanovená kritéria.

První solidární lednici v Paříži umístila v létě 2017 před svou restauraci La Cantine du 18e 25letá Dounia Mebtoul. Denně do ní odkládá hotová jídla, jež nestačila prodat, a současně ji nabízí k volnému oběhu potravin pro místní obyvatele. Zpočátku ji napodobilo pár Pařížanů. Hotový boom solidárních lednic vypukl letos v lednu, kdy projektu věnovala video populární bloggerka Natoo, a tak se teď šíří celou Francií. Najdete je už v Rennes, Cherbourgu, Grenoblu i jinde.

Vedle konkrétního užitku pomáhají tyhle projekty stmelovat lidi, což v době vypjatého individualismu a virtuálních vztahů není zrovna zanedbatelný přínos.

Xantypa, 1. 3. 2018