Rozhořela se bitva za zavedení zákazu kouření v restauracích, zhruba patnáctá za posledních patnáct let. Všechny předchozí uhasila diskrétní návštěva zástupců kolínského tabákového koncernu u poslanců a následné zamítnutí příslušného návrhu zákona.
Jak se změnila francouzská cafě po roce 2008, kdy v nich zakázali kouření? Host s chutí na cigaretu vyjme jednu z krabičky a vyrazí s ní na čerstvý vzduch. Hostince, v nichž se krásně dýchá, začali díky tomu navštěvovat i ti, kdo sem dřív ani nepáchli.
V diskusním fóru pod článkem o navrhovaném zákazu na jednom z předních českých zpravodajských serverů začínaly všechny příspěvky slovy Jsem nekuřák…, Jsem zapřísáhlý nekuřák…, popřípadě Jsem odnaučený kuřák… a pokračovaly: …přesto jsem proti zákazu kouření v restauracích. Tak mě napadá, zda strůjci téhle kampaně nemohli pro větší věrohodnost přijít s aspoň jedním nespokojeným kuřákem…
Ve stejném fóru mě zaujal názor o údajné vině nekuřáků za to, že neprosadili „tržními prostředky“, aby se v restauracích přestalo kouřit. Uvažoval jsem o tom, jak si zmíněný hayekovec ony prostředky představuje. Třeba v konkrétním případě, kdy sedím v malém lokále s devíti hosty, z nichž jediný kouří a za malou chvíli zaplní celý prostor dýmem. A nebudete mi to věřit – přišel jsem na to! Zvednu se, přistoupím ke kuřákovi a poté, co mu cigaretu uzmu a típnu, vrazím mu jednu pěstí.
Ne nadarmo do mě už čtvrtstoletí odevšad hustí, že v tržním prostředí vyhrává vždy ten silnější.
Zkrácená verze vyšla v deníku Metro, 6. 8. 2014
Dobrý den, Váš článek mě pobavil. Jsem nekuřák, ale kuřáckou závislost chápu. Co nechápu je naprostá lhostejnost k ostatním některých kuřáků. příklady nebudu uvádět, zažil to každý. K těmto problémům bych přidala další hledisko. ” Host s cigaretou vyrazí na čerstvý vzduch” a tady bych podotkla: co ti, kteří bydli nad restauraci nebo vedle? Moje přítelkyně bydlí nad jednou restauraci, celé léto volí
mezi cigaretovým kouřem v bytě z přilehlé zahrádky a dušením ve vlastní šťávě a těší se na podzim, kdy zahrádku zavřou. Teď by ji to čekalo celoročně. Je pravda, že v zimě se tolik nevětrá, ale občas se musí a co s tím hulícím davem pod oknem? Požádat je aby 10 minut nekouřili? A budou na tom čerstvém vzduchu při cigaretce mlčet? Už teď by si mohla otevřít poradnu, protože je nechtěnou poluřešitelkou tolika problémů řešených na zahrádce nebo při odchodu z hospody.
Dobrý den, paní Hano. V zamořování uzavřeného prostoru a čadění někomu pod nos v plenéru je jistý rozdíl. I když Vaši přítelkyni chápu a soucítím s ní. Tenhle problém nelze beze zbytku vyřešit, vykořenit; kdykoli kuřáky někam vyženete, pokaždé začnou smrdět pod nos někomu jinému. Proto navrhuji radikální řešení: nechat je vystřelit na Mars.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na kolínský tabákový koncern?
Neměl jste na mysli kutnohorský Philip Morris?
Ano, milá Renáto, chybička se vloudila. Kolín od Kutné Hory není daleko, obě města začínají na K… a já jsem starý popleta. Chybu zde nechám opravit; stejná chyba v tištěném vydání Metra mě ochrání před žalobou.
Dobrý den,
deník Metro nečtu, nicméně jsem jej nějakým omylem našel odložený na WC, kam asi i normálně svojí úrovní patří. Stupidita Vašeho textu mne donutila navštívit i tyto stránky. K nesmyslům, které v něm píšete, mám pár poznámek:
1. To, že restaurace zákazem kouření naopak spíše krachují, bych dokumentoval např. tímto citátem: “Nejrychleji krachovaly hospody v roce 2009 v době ekonomické krize. Průběžně se zavíralo 52 podniků týdně. Důvodem jsou kromě globální recese také sociální změny ve společnosti, vyšší daně, zákaz kouření a levný alkohol v supermarketech.” ( Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/rekonstrukce-domu-0nf-/stavba.aspx?c=A140728_104007_stavba_web#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6 )
2. Já sám jsem nespokojený KUŘÁK a majitel restaurace.
3. Nebudu donekonečna opakovat veškeré argumenty, že do zakouřeného lokálu chodit nemusíte. Průměrně inteligentní šimpanz (doufám, že této úrovně dosahujete) je už mnohokrát četl všude možně.
4. A ještě k tomu řešení, na které jste přišel: Pokud nejste jen velkohubý internetový žvanil, tak Vám rád sdělím adresu mého podniku a přijďte své řešení vyzkoušet. Restaurace je kuřácká a s radostí si před Vámi zapálím. Můj mail máte v hlavičce. Nebo snad patříte k řadě ubožáků, kteří ostatním hrdinně “vrážejí pěstí” a “střílejí je na Mars” pouze za klávesnicí počítače? Nebo jste se snad jen domníval, že jste vtipný? V tom případě určitě nebudete nic namítat, když po aplikaci Vašeho řešení vtipně jednu vrazím pěstí naživo i já Vám.
5. Dotaz na okraj plynoucí ze zdejší diskuze: Záměrně koncipujete nepravdy a nedoložitelné výroky tak, aby jste se vyhnul žalobám? Blahopřeji – jste hrdina!
Pane Tomčíku, budu reagovat na vaše poznámky bod po bodu.
1. Ve svém sloupku jsem hovořil o situaci ve Francii, kde žiji, nikoli ve Velké Británii, o níž nic nevím. Zde restaurace nekrachují, naopak se po zavedení zákazu kouření rozšířila a zpestřila jejich klientela. Každopádně k dopadům, jimiž hrozili zastánci kouření v restauracích, v žádném případě nedošlo.
2. Těší mě, jsem nekuřák a restauraci nevlastním. A propos: Platíte svým zaměstnancům příplatek za práci ve zdravotně závadném prostředí?
3. Inteligence šimpanze na rozdíl od Vás jistě nedosahuji. Jinak se budete divit, ale míra zakouření hospody je pro mě v (kulturně zaostalém) Česku důležitým faktorem v rozhodování, zda si v té které restauraci sednu za stůl, nebo zda odejdu dřív, než bych se dočista zalknul cigaretovým smradem. Poraďte mi jen, co mám dělat v místě (obci, čtvrti), kde jsou lokály více méně zakouřené všechny. Říkáte, že si mám koupit lahváč na hotelový pokoj? Děkuji za radu, příště tak učiním!
4. Přesně jak říkáte: Jsem internetový (a novinový) žvanil a neperu se, dokonce ani v hospodě ne. Tím pádem musím s díky odmítnout Vaši nabídku rozdat si to s Vámi.
5. Pane, v odpovědi Renátě říkám, že jsem si spletl Kolín s Kutnou Horou. Z toho logicky vyplývá, že jsem záměrně nekoncipoval nepravdu. Logika – slyšel jste už někdy to slovo?
PS: Tvrdíte, že jste našel deník Metro na WC… pokud byl použit zrovna na straně s mým článkem, říkám Vám velké “Bravo!” za to, že jste jej přečetl až do konce!