Přesun amerických obrněných jednotek přes Česko proběhl nad očekávání hladce. Nenaplnily se obavy z protestních akcí či blokád hlášených domácími fanoušky Vladimíra Putina. Možná že právě tyhle zvěsti naopak řadu lidí vyburcovaly k tomu, vydat se pozdravit cizí vojáky, občas s americkou vlajkou v kapse. Přátelsky naladěný dav lemující silnice se na místo dostavil o své vlastní vůli, na rozdíl od školáků svážených v sedmdesátých letech ze všech koutů Prahy k průjezdu opancéřované limuzíny Leonida Brežněva trasou letiště Ruzyně – Hrad.

O co méně byli odpůrci vojenského konvoje vidět, o to více je bylo slyšet. „Nácvikem ústupu“ nazval přejezd Američanů poslanec rusko-zemanovského křídla ČSSD Stanislav Huml . Upřímně, něco na tom bonmotu je. Symbolika akce by byla daleko větší, kdyby se z manévrů v Pobaltí byli Yankeyové vraceli vlakem, a silnici si zvolili raději pro cestu tam. V případě, že by američtí obrněnci byli vyrazili z Plzně směrem ku Praze, by nejspíš nejednomu pamětníkovi vyhrkla slza při představě, že by je tu spatřil v květnu 1945. Přepisovat historii, byť virtuálně, však Washington zájem neměl.

Americké jednotky tedy odjely a zůstaly po nich jen vyježděné koleje v asfaltu. Ne, na tohle jsem nepřišel sám: škody na silnicích způsobené přesunem odsoudil komunistický předseda Vojtěch Filip. Dodejme, že spíše než poničená vozovka dráždí Filipa pomyšlení, že ji ničí americká kola; ta ruská by se na jejich místě vznášela deset centimetru nad zemí…

Deník Metro, 1. 4. 2015