Martin Daneš 

Náhodou to v Česku není ještě tak zlé. Pomyslete na to, jaké hrůzy se dějí dnes ve světě. V Sýrii se druhý rok střílí, nezůstal tam pomalu kámen na kameni a z výstavnějších budov zůstává neporušen jen damašský prezidentský palác… respektive bunkr. Egypťani loni na káhirském Václaváku zvonili klíčema Mubarakovi a nový prezident, jehož si nedávno zvolili, se už stačil prohlásit za faraóna a shání otroky na stavbu vlastních pyramid. Američani si zas podruhé zvolili prezidenta pocházejícího odněkud z Afriky; zatajil jim, že je socialista, a chystá se znárodnit doly, banky a průmysl.

V Evropě to není o moc lepší. V Itálii poslali Berlusconiho do důchodu a chudákovi z té potupy vypadaly vlasy. Británie je pod vodou. Tam, kde býval kanál La Manche, je regulérní moře a Londýn poznáte podle věží Tower Bridge, Big Benu a televizního vysílače trčících nad hladinu. V Berlíně si kancléřka Merkelová mne ruce, že se snad utopil i premiér Cameron, jenže je tu pořád ten Hollande… a ve Francii nezaprší a nezaprší. Ve Španělsku připadá jeden pracující na dva nefachčenky a aby je uživil, má 18hodinovou pracovní dobu.

A to Řecko… ani mi o něm nemluvte! Prodali Akropoli; protože nebyli rozpočtově zodpovědní, chodí teď o žebrácké holi. Dostal jsem e-mail od vzdělaného Řeka, jednoho z posledních, co má připojení na internet. Píše mi v něm, že se dočetl o dvou Češích, kteří umějí postavit stát na nohy, a že když oni k nám kdysi poslali Cyrila a Metoděje, tak jestli bychom ji je v rámci reciprocity na nějaký čas nepůjčili. Co na to říkáte?

Publikováno v deníku Metro, 5. 12. 2012