S cílem vytrhnout vítr z plachet žlutým vestám spustil francouzský prezident Emmanuel Macron „velkou celonárodní debatu“. V Dopise Francouzům zadal její témata a mluvčí vlády zdůraznil, že na politice kabinetu se nic měnit nebude, což mohlo vzbudit pochyby nad tím, jak si Macron vykládá slovo debata. Potvrdily se v momentě, kdy v rámci debaty začaly televize vysílat mnohahodinové přímé přenosy, při nichž prezident v košili s vyhrnutými rukávy vede nepřetržitý monolog, čas od času prokládaný zdvořilými dotazy z publika.

Debata v podobě prezidentovy marketingové kampaně demonstranty svléknout reflexní vesty nepřiměla. Hnutí, jež se zrodilo na protest proti plánovanému zvýšení daně z pohonných hmot a vykrystalizovalo v radikální revoltu vůči systému, přes neúnavné ujišťování médií, že slábne, se má i po čtyřech měsících k světu.

Vandalové pod policejní ochranou

Podle vlády i médií žluté vesty ovládají extremisté se sklonem k násilí a policie jen brání právo a pořádek. Informace, že realita může být trochu jiná, přitom pronikají ze samotných policejních řad. Po několika anonymních svědectvích ze sociálních sítí potvrdil Alexandre Langlois, generální sekretář policejních odborů Vigi, existenci rozkazu, dle něhož nemají policisté zasahovat vůči těm, kdo v průběhu demonstrací žlutých vest ničí majetek. Policejní odborář si za to vysloužil předvolání k disciplinární komisi.

Ani rostoucí počet obětí policejního teroru vyplývající z represivní strategie Macronovy vlády zdá se nikoho příliš neznepokojuje: k počátku března zaznamenal nezávislý novinář David Dufresne prostřednictvím internetového portálu Mediapart 489 konkrétních případů, z nichž jeden člověk zemřel, 203 bylo poraněno na hlavě, 21 lidí přišlo o oko a pěti byla utržena ruka.

Vzhledem k fatálnímu selhání velkých francouzských médií v roli „hlídacího psa demokracie“ nezbývalo, než aby za ně zaskočily mezinárodní instituce monitorující situaci na poli lidských práv. 17. prosince Amnesty International odsoudila policejní násilí ve Francii a popsala pár brutálních zásahů vůči novinářům a zdravotníkům přítomným na demonstracích žlutých vest.

Nesmrtící zbraně, které mrzačí

K prestižní nevládní organizaci se záhy připojily instituce mezivládní. 14. února zveřejnila Komise pro lidská práva OSN se sídlem v Ženevě komuniké, v němž kritizuje Francii za „neadekvátní použití síly“ vůči žlutým vestám. Poukazuje na omezování svobody shromažďování, na vysoké počty zraněných i užívání policejních granátů a pušky na gumové projektily (LBD).

Ženevská komise dále konstatuje, že některá ustanovení zákona „proti vandalům“, jenž ve francouzském parlamentu prošel prvním čtením, jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami o lidských právech. Zákon dává policejním prefektům pravomoc zakázat konkrétním osobám účast na demonstracích bez předchozího vyjádření soudu.

Svou rezoluci odsuzující násilné mocenské zásahy „proti mírovým protestům a demonstracím“ takřka ve stejný čas přijali poslanci Evropského parlamentu.

26. února se k situaci ve Francii vyjádřila i Rada Evropy sdružující 47 evropských zemí. Memorandum podepsané komisařkou pro lidská práva Dunjou Mijatovićovou cituje francouzské policejní statistiky ohledně počtů užití „nesmrtících“ zbraní proti žlutým vestám: ke 4. únoru bylo vystřeleno 12 122 projektilů z pušky LBD, hozeno 4 942 „vyprošťovacích“ slzných granátů a 1424 granátů GLI F4 s obsahem 25 gramů TNT. Memorandum vyjadřuje znepokojení nad velkým počtem „zmrzačených či vážně zraněných“ demonstrantů a vyzývá francouzskou vládu k tomu, aby přestala užívat pušku LBD při udržování veřejného pořádku.

Lídr žlutých vest si vystřelil oko sám

Odpověď Paříže na sebe nenechala dlouho čekat. Dva dny po zveřejnění memoranda prezident Macron prohlásil, že „nenechá policii bez prostředků“, a dodal, že nejlepším způsobem, jak se vyhnout použití zbraně LBD, je „zabránit tomu, aby byli lidi, kteří považují sobotní odpoledne za vhodné k rozbíjení výkladních skříní, institucí či k útokům na policii“.

Prezident nadále odmítá uznat jakákoli pochybení, i přes existenci četných důkazů o opaku. Jérôme Rodrigues, jeden z lídrů žlutých vest, na demonstraci 26. ledna natáčel policejní zásah, přičemž byl zasažen projektilem do oka a skácel se k zemi. Muž o oko přišel, vláda však odmítla uznat, že by šlo o střelu policejní; kamery zabírající uvedený sektor prý v tu chvíli nefungovaly…

Jednooký Rodrigues, jenž – na rozdíl od Jana Žižky – hodlá dál bojovat proti vládě mírovými prostředky, se stal ikonou hnutí, jehož ideje se šíří dál za hranice země. Nejlépe se uchytily v sousední Belgii, leč žlutí panáčci se vynořili i v dalších více než třiceti zemích. Egyptská vláda pro jistotu vydala zákaz prodeje žlutých vest.

Xantypa, 1. 4. 2019