Martin Daneš

Polemika nad červencovým pádem malajského dopravního letadla na východní Ukrajině trochu připomínala zápletku literární prvotiny Michala Viewegha Názory na vraždu. Podobně jako ve Vieweghově novele po spáchání zločinu v malém provinčním městě spřádá každá z postav vlastní teorii o tom, kdo je vrah, vynořovaly se po pádu civilního boeingu všechny možné i nemožné scénáře o tom, kdo by jej mohl mít na svědomí; přibližná shoda panovala pouze v samotném faktu sestřelení.

Rusové ukazují prstem na Ukrajinu

Od prvního okamžiku se strhla slovní přestřelka mezi Moskvou a Kyjevem vzájemně se obviňujícími ze spáchání mezinárodního zločinu.

Na první pohled méně důvěryhodně až zcela nevěrohodně působí scénáře nabízené východoukrajinskými separatisty a ruskými státem kontrolovanými médii. Podle jedné z verzí měl být terčem útoku sám ruský prezident Vladimír Putin, který prý tím místem ve stejnou chvíli prolétával. Krom toho, že se prezidentský IL-96 malajskému Boeingu 777 příliš nepodobá, přeletěl Putin vracející se 17. července z Brazílie do Moskvy prokazatelně polskou Varšavu. Kudy si to namířil dál? Letmým pohledem na mapu zjistíme, že mezi Varšavou a Moskvou se rozkládá Bělorusko; kdo by tvrdil, že to odtud ruský prezident stočil k jihovýchodu, do oblasti těžkých bojů mezi ukrajinským Doněckem a Luhanskem, byl by buď padlý na hlavu, nebo vedený úmyslem dezinformovat veřejnost, tak jako ruská média, jež tenhle konspirační scénář vypustila.

Jinou teorii jako vystřiženou ze špionážní série nabídl Igor Strelkov, „ministr obrany“ separatistické Doněcké lidové republiky, občanským jménem Igor Vsevolodovič Girkin a pracovník ruské vojenské rozvědky GRU. Podle něho zemřeli všichni cestující dávno předtím, než se letoun nad Donbasem zřítil. Další ruské zdroje to vysvětlují s tím, že šlo ve skutečnosti o letadlo Malaysia Airlines, které zmizelo v březnu nad Indickým oceánem; ukořistili je tenkrát Američani, aby je o čtyři měsíce později nechali – jak jinak než naložené bombou – rozprsknout nad východní Ukrajinou…

O něco více při zemi se drží hypotéza, podle níž letoun sestřelila ukrajinská vojenská stíhačka. Předpokládaným záměrem bylo „shodit“ tento akt na proruské separatisty, a zatáhnout tím Moskvu do mezinárodního konfliktu.

Letadlo omylem sestřelili proruští rebelové

Podle jediného scénáře předloženého Kyjevem sestřelili malajské dopravní letadlo proruští rebelové v domnění, že jde o ukrajinský bojový letoun. Mimochodem, od 22. dubna až do osudného červencového dne sestřelili separatisté nad východní Ukrajinou osm ukrajinských helikoptér, jedenáct vojenských letadel, a zabili přitom 82 lidí.

Četná dílčí svědectví stvrzují věrohodnost uvedeného scénáře. Již zmíněný Igor Girkin alias Strelkov v momentě pádu letounu na ruské obdobě Facebooku zveřejnil sebevědomý status: „Právě jsme sestřelili ukrajinské letadlo An-26. My jsme je varovali, ať nelétají nad naším vzdušným prostorem.“ Vzápětí po zveřejnění informace o pádu civilního letadla prohlášení ze Strelkova profilu zmizelo; na druhou stranu původní zpráva o sestřelení ukrajinského vojenského letounu se nepotvrdila.

Podpůrným argumentem je i podivné chování separatistů na místě zřícení letadla. Černou skříňku nabízeli napřed Rusku a teprve když Moskva o horký brambor neprojevila zájem, odevzdali ji mezinárodním expertům. V jimi kontrolované zóně neplatilo zjevně právo pro živé ani mrtvé. Od trosek letounu zpočátku odháněli pozorovatele OBSE i zahraniční novináře (snad s výjimkou těch ruských). Mrtvoly 298 cestujících a členů posádky nechali povalovat na polích a podél cest, nebo je házeli do igelitových pytlů. Teprve po několika dnech na naléhání světové komunity svolili k převozu části tělesných ostatků do Charkova a dále do Nizozemska, odkud pocházela většina obětí.

Měli proruští ozbrojenci Buk, systém země-vzduch schopný sestřelit letadlo v desetikilometrové výšce? Mnohokrát se chlubili tím, že jím disponují. Po pádu malajského dopravního letadla náhle obrátili a začali tvrdit, že ne. Basu s nimi nedržel velitel významné povstalecké jednotky Vostok Alexandr Chodakovský, který v rozhovoru pro agenturu Reuters připustil, že povstalci dostali Buk k obraně proti náletům ukrajinské armády.

Americké satelitní snímky monitorující dráhu střely mají dokazovat, že vylétla z území ovládaného rebely. Možná i na základě jejich předložení spojencům se prezidentu Baracku Obamovi podařilo přesvědčit Evropany k tomu, aby se připojili k protiruským sankcím Spojených států. Omyl východoukrajinských rebelů nejspíš přijde Vladiníra Putina vcelku draho.

Xantypa, 1. 9. 2014