Na jednom pařížském salónu probíhá v těchto dnech poněkud netradiční soutěž krásy. Vybrané kandidátky napřed osprchují, kartáčem jim pečlivě vyčistí pleť a podají vybranou stravu; na štíhlou linii se tu nehledí (naopak!), a místo talíře jim tak naplní rovnou celé koryto. Nezapomíná se ani na spánek a soutěžícím projednou zruší budíček v pět, aby byly ráno svěží jako rybička.

Po pravdě si teď nejsem zcela jist, zda lze krávu přirovnat k rybičce… Na Mezinárodním zemědělském salónu v Paříži totiž – vedle řady dalších – můžete zhlédnout i soutěž o nejkrásnější dojnici.

Zdráháte-li se uvěřit ideji kravské krásy, vezměte si jen, kolik slavných malířů znázornilo krávu na plátně. Uveďme namátkou několik z nich: Peter Paul Rubens, Camille Pissarro, Marc Chagall, Paul Gauguin, Vincent van Gogh, Pablo Picasso (ta Picassova má ovšem jedno oko v uchu, ženská ňadra, ruce a prst v nose; když se to vezme kolem a kolem, krávě se příliš nepodobá). Vida, pro jaké mistry byla kráva estetickým objektem, a to nejspíš žádný z nich v životě nenavštívil zemědělský salón a neviděl ji na scéně vysprchovanou…

Nevím, zda po vyhlášení francouzské kraví miss zveřejní v tisku její portrét s korunkou na hlavě; hádám, že i zde dosud panují jisté předsudky a fotky se nedočkáme. Navíc bude tahleta miss – mimo Papuu-Novou Guineu – jednou z mála, jež bude žít pod permanentní hrozbou, že její slibně nastoupenou dráhu rázem utnou, načež ji rozporcují a snědí.

Deník Metro, 2. 3. 2016