Martin Daneš

Při bloumání centrem Prahy narazím na směrovku „Myšák Gallery“. Odvážná kombinace češtiny s angličtinou mě na první pohled zarazí. Těm méně kovaným v cizích jazycích i pražském místopisu prozraďme, že v daném případě jde o obchodní pasáž. Z francouzštiny převzaté slovo tvůrci nového názvu zjevně shledali příliš triviálním, nemoderním, ach, tak přízemně českým! A čeština v souvislosti s obchodem dodnes mnohým evokuje výlohy s nástěnkami k VŘSR a láhvemi sirupu sešikovanými jako vojáci v řadě.

Navíc se pražským centrem zdaleka nepotulují jen Češi. Naučme se nyní správné výslovnosti onoho názvu: „Májzak geleri“. Nepřečte to takhle jen Američan, ale i Francouz, Španěl či Holanďan; není o čem hovořit, je to přece anglicky.

Praha se dnes za každou cenu snaží připodobnit Americe. Nový bytový areál zpravidla bývá označen přídomkem „Park“, obchodní komplex zase přídomkem „City“; tu a tam se objeví nějaká ta „Plaza“. Co na tom, že z Ameriky prakticky nic nedovážíme a valná většina importovaného zboží pochází z Asie, mimo jiné z Číny a Vietnamu? Kdybychom chtěli být vážně styloví, přibili bychom nad vstup do obchoďáku rudou pěticípou hvězdu a vedle transparent s překladem hlavního hesla sjezdu jedné z vládnoucích komunistických stran: S neviditelnou rukou trhu na věčné časy!

Takhle by to bylo blíže dnešní šílené realitě, jenže koho ta vlastně ještě zajímá? Nanejvýš nějaká reality show, která má s realitou společného asi tolik, co starý dobrý „Májzak“ s Mickey Mousem.

Publikováno v deníku Metro, 22. 4. 2013