Martin Daneš 

Ještě před patnácti lety byl hacker v češtině takřka neznámým pojmem; s rozvojem internetu v Česku se vynořilo téma počítačového pirátství. Ještě před pěti lety většina z nás netušila, že by se internet mohl kdy stát výsostně politickým tématem; na klíčovém požadavku „svobodného internetu“ se dnes vedle Pirátské internacionály působící s otevřeným hledím profiluje i mysteriózním oparem zahalené hnutí Anynymous. 

Od požadavku volného stahování dat (především filmů či hudby) přes internet se požadavky zastánců svobodného internetu dále rozšiřují a politizují. Do té míry, že se nedávno v angličtině ujal termín „hacktivism“ (hacktivismus) vzniklý spojením slov „hacker“ a „activism“. 

Dohoda ACTA odkládaná ad acta

„Stáhnu-li si přes internet film za účelem pouhého zhlédnutí, mám právo tak učinit zdarma, podobně jako si půjčuje čtenář knížku v knihovně,“ argumentují zastánci svobodného internetu. „Omyl,“ tvrdí zástupci filmových společností a nahrávacích studií, „filmy, videa i hudební nahrávky též někomu patří a stáhnout si je bez svolení majitele je prachobyčejná krádež.“

Z pozic druhé z obou stran vychází mezinárodní dohoda ACTA („Anti-Counterfeiting Trade Agreement,“ česky Obchodní dohoda proti padělatelství), k níž se v lednu svým podpisem přidalo 22 členských států EU včetně Česka. Zrod dokumentu byl podezřele netransparentní. Jednání o dohodě začala v hlubokém utajení v roce 2007; v roce 2008 unikly první výstupy z nich prostřednictvím WikiLeaks a teprve v roce 2010 byl text dohody zveřejněn oficiálně.

Reakce veřejnosti poté, co dohodu podepsali zástupci evropských vlád, zaskočila politické elity svou razancí. Protesty vypukly současně na celém kontinentu. Převážně mladí demonstranti odsuzovali ustanovení dohody posvěcující tvrdé postihy včetně trestních vůči těm, kdo „poruší duševní vlastnictví v digitálním postředí“ (5. sekce 2. kapitoly nazvaná Posílení duševního vlastnictví v digitálním prostředí). Rozmnožily se počítačové útoky na weby strůjců dohody. Ve Francii tak koordinované akce hackerů na čas vyřadily z provozu stránky prezidenta republiky, v Polsku současně weby Úřadu vlády, prezidenta, ministerstva kultury a Sejmu.

Některé vlády se zalekly a učinily krok zpět. Polský premiér Donald Tusk v únoru vyhlásil, že jeho vláda od ratifikace dohody ACTA upouští, a podpis pod ní označil za omyl. Český premiér Nečas ratifikační proces jen „pozastavil“ a dal vládě čas na studium možných dopadů dohody; zvláštní, že se nad ní nikdo pořádně nezamyslel před jejím podpisem… 

„Jsme Anonymous – očekávej nás!“

Z obhajoby svobodného internetu a volného stahování hudby a videí ovšem světoví „hacktivisté“ dávno přešli k obhajobě svobody jako takové. Nejsou prý vůbec tak materialisticky zaměření, přízemní a sobečtí, za jaké je vydávají jejich kritici, aby je očernili v očích široké veřejnosti. Tvrdí, že trnem v oku elit je ve skutečnosti informační svoboda, která na internetu – na rozdíl od drtivé většiny klasických médií – vládne, a ty tak hledají každou záminku k jejímu omezení či oslabení.

Hnutí Anonymous inspirující se mimo jiné tzv. arabským jarem neváhá v té souvislosti hlásat revoluci proti vládám, jež – podřizujíce se zájmům nadnárodního byznysu – zapomněly na vlastní občany. Ústřední krédo, jež najdeme třeba v záhlaví jeho profilu na Youtube, zní pateticky i temně výhrůžně: Jsme Anonymous; je nás spousta; neodpouštíme; nezapomínáme; očekávej nás!

Anonymous není žádnou organizovanou strukturou s pevnou hierarchií. Smí se k nim hlásit každý, kdo sdílí jejich filozofii, čímž připomínají ptačí hejno. „V každém okamžiku se mohou ptáci k hejnu přidat či se od něj odpojit a vylétnout opačným směrem“ (Chris Lander v článku Serious Bussiness, Baltimore City Paper, 2. 4. 2008). Při pouličních akcích i v prohlášeních šířených přes internet se členové skrývají pod maskou Guy Fawkese, původce nezdařeného atentátu na anglického krále Jakuba I. Stuarta, již nosil hrdina filmu V jako Vendeta. Futuristická vize natočená podle komiksové série líčí boj anonymního „V“ proti tyranskému režimu nastolenému ve Velké Británii…

A druhá strana nového, obtížně lokalizovatelného soupeře bere vážně. V lednu 2012 zakázala americká justice známý server Megaupload zaměřený na sdílení dat. Koncem února oznámil Interpol zatčení 25 členů „hackerského hnutí Anonymous“ ve Španělsku, Chile, Kolumbii a Argentině a zabavení jejich počítačů.

Jak vidno, přenáší se tahle virtuální válka stále více i do reality.

Xantypa, 1. 4. 2012