Vaše připomenutí “zapomenutého” básníka Adolfa Heyduka se mi líbilo, tím spíše, že k městu Písek mám vztah. A pokračování filmem proslavené básně je pro mě objevné, stejně jako před časem pro mě byla druhá sloka naší hymny (… to je Čechů slavné plémě …).

A společně s Vámi lituji nešťastného konce mušky zlaté.

Nicméně prostředek Vašeho fejetonu mě připomenul státníka Cata staršího. Ten zakončoval každý svůj projev v římském senátu slovy “Ceterum autem censeo, Carthaginem esse delendam” – a to i když o Kartágu vůbec nebyla řeč. Kartágo posléze zničeno bylo.

Nepochybuji o tom, že se Česká republika jednou rozpustí v Evropě (a časem i ve světě), tak jako zaniklo území kmene Havranů či knížectví rodu Vršovců. Jen se nikdy neshodneme na tom, zda už nadešel ten správný čas. Na přelomu 19. a 20.století (velké říše a minimální zásahy států do života občanů) jsme tomu byli blíže a stejně všechny naděje shořely v pekle světové války..