„Žlutí“ s „rudými“ se perou o moc v Thajsku
Thajsko bylo donedávna jednou z nejoblíbenějších turistických destinací v Asii. Vedle moře, příjemného klimatu a solidní infrastruktury sem návštěvníky lákala i pověst země coby ostrůvku relativní stability v regionu zmítaném nesčetnými konflikty. Tohle renomé je dnes minulostí. Letos na jaře se hlavní město Bangkok na dva měsíce proměnilo v bitevní pole.
V březnu zaplavili Bangkok statisíce demonstrantů z řad „rudých košil“, požadujících demisi vlády a předčasné volby. Postupně se zabarikádovali v centrální části hlavního města, čímž přiměli vládu k vyjednávání. 19. května povstání na vládní pokyn rozehnala armáda. Celkovou bilancí nepokojů je necelá stovka zabitých a na dva tisíce zraněných.
Demonstranti se hlásili k expremiérovi Tchaksinu Šinavatrovi, svrženému vojenským pučem 19. září 2006. Od tohoto data sužuje zemi permanentní politická krize, v níž proti sobě stojí dva nesmiřitelné tábory „rudých“ a „žlutých“ košil. První jsou příznivci sesazeného premiéra rekrutující se převážně z řad obyvatel chudších zemědělských oblastí severu, druzí, mezi nimiž převládá obyvatestvo Bangkoku, jsou oddaní králi.
Poslední úder přišel od krále
Charismatický Tchaksin (v Thajsku je zvykem upřednostňovat křestní jména před příjme-ními) s částí čínských předků si za dobu své vlády dokázal znepřátelit elitu monarchie i majetné vrstvy. Sám je přitom úspěšným podnikatelem, nejbohatším v zemi. Pro svůj populistický diskurs i spojení podnikatelské dráhy s politickou bývá přirovnáván k italskému premiérovi Berlusconimu. Podobně jako on má též „talent“ rozdělovat společnost.
Na jednu stranu coby absolvent policejní akademie tvrdě zatočil s drogovými gangy i muslimskými separatisty na jihu země. Svými sociálními programy zlepšil život obyvatel venkova a v roce 2001 – necelé desetiletí před Obamou ve Spojených státech – prosadil do té doby neexistující systém všeobecného zdravotního pojištění. Úspěšný byl i v hospodář-ské politice, jeho vládu provázela prosperita. Na druhou stranu čelil obviněním z autori-tarismu, z násilného potlačování opozice a korupce.
Ve volbách byl Tchaksin mimořádně úspěšný. Vyhrál v trojích po sobě následujících kláních v letech 2001, 2005 a 2006. Jeho vítězství v mimořádných volbách v roce 2006, jež vyhlásil v reakci na volání opozice po jeho demisi, umenšil bojkot ze strany části opozice. Korupční kauzy provázené voláním „žlutých košil“ po jeho odchodu vyústily ve vojenský puč, koordinovaný pravděpodobně se samotným králem: když se Tchaksin, který v době převratu pobýval ve Spojených národech v New Yorku, pokusil na dálku odvolat vzbouřeneckého generála, reagoval na to král oficiálním prohlášením, jímž se s pučem ztotožnil. Ať si je Thajsko monarchií konstituční, Tchaksinův osud tím byl zpečetěn.
Ve stínu svrženého premiéra
Tchaksin byl poté v nepřítomnosti odsouzen k několika letům vězení a zabavení části majetku. Třebaže expremiér sám se jich zúčastnit nemohl, ve volbách v roce 2007 zvítězili opět jeho stoupenci. Prvního premiéra Samaka Sundaraveje sesadil Ústavní soud v září 2008. Dalšího zbavil funkce týž soud o necelé dva měsíce později. Třetí, úřadující premiér z Tchaksinova tábora nevydržel v křesle ani čtrnáct dní. Pod tlakem ulice kvetoucí „žlutými košilemi“ i soudního rozpuštění Tchaksinovy strany dosadil parlament do premiérského křesla monarchistickým kruhům milého Apchisita Vedžadžívu, třebaže jeho Demokratická strana ve volbách příliš úspěšná nebyla. I proto bývá Apchisitův nástup k moci označován za „puč v rukavičkách“.
Po tomto vládním střídání stráží „žluté košile“ v ulicích Bangkoku vystřídaly rozezlené „košile rudé“. V dubnu 2009 vyvrcholily protesty proti Apchisitově vládě statitisícovými demonstracemi, jež rozehnala armádní zásah za cenu stovky lidských obětí. Scénář se ve vyhrocenější podobě opakoval letos.
Podle thajské vlády Tchaksin finančně podporuje demonstranty a vůbec všemožně provo-kuje: kupříkladu tím, že se nedávno nechal jmenovat speciálním ekonomickým poradcem kambodžského premiéra Hun Sena. Vztahy Thajska se sousední Kambodžou tím dále ochladly.
Strana současného premiéra Apchisita čelí závažným obviněním z korupce. Rozstřílením demonstrací v Bangkoku armádou Apchisit dokazuje, že ani on se s opozicí nemazlí. Od Tchaksina se tak liší zejména tím, že nikdy nevyhrál volby. Během květnových nepokojů slíbil premiér uspořádat předčasné hlasování letos v listopadu, po jejich násilném potlačení však není jisté, zda se svým závazkem cítí dosud poután. Thajská krize by se dala shrnout „beckettovským“: čekání na Tchaksinu.
1. 7. 2010
