Porte-au-Prince, město, které zmizelo z mapy
Martin Daneš
12. ledna 2010 v 16 hodin 53 minut se obyvatelům haitského Porte-au-Prince roztřásla půda pod nohama. Když se po několika minutách země uklidnila, nezbyl z milionového hlavního města takřka kámen na kameni.
Zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy škály proměnilo město na západním pobřeží druhého největšího karibského ostrova Hispaniola v hromadu sutin. Co neskolil první ničivý otřes, dokonala série otřesů nižší síly v následujících hodinách; chatrné obytné konstrukce v metropoli jedné z nejchudších zemí světa, kde neexistují stavební normy, se hroutily jako domečky z karet.
Jediná budova nezůstala netknutá
Epicentrum zemětřesení se k velké smůle tamního obyvatelstva nacházelo v těsné blízkosti nejzalidněnější zóny země, třímilionové aglomerace hlavního města, a celková ničivá bilance je tak srovnatelná s vlnou tsunami, jež po podmořském zemětřesení u západního pobřeží indonéské Sumatry v roce 2004 zametla stovky kilometrů pobřeží Indického oceánu. Podle odhadů pod troskami v oblasti Port-au-Prince zahynulo na dvě stě tisíc lidí a kolem milionu a půl se ocitlo bez přístřeší.
Bezprostředně po oznámení o katastrofě začala do země proudit mezinárodní pomoc, zejména ze Spojených států a z Evropy. Záchranné práce ve městě i dodávky potravin pro přeživší zpočátku vázly, všude vládl chaos a anarchie. Příčinou bylo poškození hlavních vnějších přístupových cest do země, mezinárodního letiště a přístavu, jejichž obnova trvala Američanům několik dní, i paralyzování místní moci, jehož projevem byla absence hait-ských bezpečnostních složek při organizaci prací.
Pravda, haitskou ústřední moc, už tak slabou, zemětřesení takřka rozprášilo. Vedle chatr-ných obydlí většiny obyvatel města otřesy poškodily či zcela zničily sídla nejvýznamnějších státních institucí: prezidentský palác, při jehož zřícení zahynulo několik členů vlády, parla-ment, soudní palác i budovy mnoha ministerstev. V troskách se nacházejí tři nemocnice, sídla prestižních vysokých škol, finanční úřad i centrální věznice, z níž uprchly stovky vězňů, a přispěly tím ke zmatkům i atmosféře strachu. Přírodní živel silně poškodil symbol mezinárodní pomoci zemi, sídlo Mise OSN pro stabilizaci Haiti, a se zemí srovnal tamní katedrálu.
Nové zemětřesení o síle 6,1 Richterovy stupnice, které zasáhlo oblast 20. ledna, situaci nadále zkomplikovalo, byť ve městě, kde spadly všechny stavby, které spadnout mohly, k vážnějším škodám už nedošlo.
Země soužená přírodou i lidmi
Haiti s osmdesáti procenty obyvatel pod úrovní chudoby a 65 procenty aktivní populace bez práce je po dlouhá desetiletí vystaveno řetězci katastrof, přírodních i politických, až si američtí televizní kazatelé kladou nahlas otázku, zda není obětí jakéhosi mystického prokletí. Tropické klima provázejí prudké sezónní výkyvy, kdy se období dešťů střídají s obdobím cyklónů. Při ničivém uragánu Jeanne v září 2004 v zemi zahynulo na tři tisíce lidí, ničivé povodně o pouhé čtyři měsíce dřív přinesly více než tisíc obětí na životech.
Haiti se stalo první nezávislou republikou vzešlou ze zrušení otroctví. V roce 1804 místní osvobození afričtí otroci odsud vyhnali armádu Napoleona Bonaparta, a čerstvě korunovanému francouzskému císaři tak uštědřili první vojenskou porážku. Vnitřní konflikty, korupce i neschopnost místních mocenských elit se významně podílejí na tom, že se obyvatelům nepodařilo dodnes vymanit z extrémní chudoby.
V posledním půlostoletí se krvavé diktátorské režimy střídaly se slabými vládami. V letech 1957-1986 zemi vládl rodinný klan Duvalierů, nechvalně známý paravojenskými milicemi „Tontons Macoute“ (doslova „Strašliví strýčkové“) šířícími teror mezi lidmi. Bývalý kazatel a obhájce nemajetných Jean-Bertrand Aristide, zvolený prezidentem v roce 1990, se zpočátku těšil masivní podpoře místní chudiny. Svržený vojenským převratem, Američany dosazený zpět a v roce 2000 znovuzvolený hlavou státu, se za všeobecného chaosu začal uchylovat k násilným metodám vládnutí, jež vyčítal svým předchůdcům, a v roce 2004 byl donucen k demisi a odchodu ze země. V současnosti je prezidentem René Préval, Aristidův někdejší politický souputník.
Trochu optimismu na závěr: plány na rekonstrukci Port-au-Prince počítají s výstavbou nového města na zelené louce, mimo zóny zničené zemětřesením. Naplní-li mezinárodní společenství své sliby na investice v řádu miliard dolarů, existuje naděje, že haitská metropole prodělá v nejbližších letech zkrášlovací kúru.
Xantypa, 1. 3. 2010
