Rozpočtová zodpovědnost
V průběhu sobotního vyhlašování volebních výsledků Petr Nečas, jehož ODS letos prohrála volby tak slavně, že se nejspíš stane premiérem, nesčetněkrát zdůraznil: „Chci sestavit kabinet rozpočtové odpovědnosti.“ Opakoval to pořád dokolečka, jako zadrhnutá gramofo-nová deska, až si člověk začal dělat obavy, zda nemá problémy s pamětí.
Nečas byl předním členem Topolánkova kabinetu, jenž – s vyšším počtem ministrů než vlády Špidlova, Grossova i Paroubkova – hospodárností nevynikala. A dnes dělá, jako by v uplynulém volebním období, do nástupu Jana Fischera s „béčkovým“ týmem ODS a ČSSD, otěže vládní nezodpovědnosti netřímala právě jeho strana. Ano, nezodpovědnosti, protože se opět, už pokolikáté, ukazuje, že za plýtvání a dluhy Topolánkovy vlády, stejně jako za plýtvání a dluhy předchozích sociálnědemokratických kabinetů, nikdo zodpovědnost nenese.
Že by přece ten Alzheimer?
Metro, 2. 6. 2010
V průběhu čtení sloupku v deníku metro jsem si uvědomil, že jeden z vnitřních pocitů získal nadvládu nad ostatními – zhnusení. A proč? Autor žongluje slovy jako prohra, gramofonová deska a paměť a nastiňuje otázku osobní odpovědnosti za nehospodárnost předešlé vlády pana Nečase v kontextu voleb. A zde se to najednou objevuje. Bezvýchodnost situace v kombinací se ztrátou paměti. Ano, co má tedy podle čtenáře pan Nečas dělat? Odejít z vlády a z čela ODS? Má přestat zdůrazňovat změnu kterou chce prosazovat? To zde ale autor neuvedl – žádné rozřešení. A co bylo pohnutkou? Bůh suď. Pokud bych byl ale jen trochu nepozorný čtenář, odnesl bych si ten pocit zhnusení s sebou. Usadil by se ve mě usadil, zabydlel a strašil by mě tak dlouho až bych měl potřebu ho nějak ventilovat. Takovým vhodným hromosvodem by mohl být Petr Nečas a když ne, tak určitě celá politika. Vždyť to stejně všechno stojí za h…. Nebo jde jenom flame?
Pokud ano, kde je pak novinářská etika?
Pane Smetano, já panu Nečasovi radit nehodlám. Já se mu jen směji, jemu a všem ostatním, kdo působí jako mechanické natahovací figurky na klíček, dokola omílající fráze, které dávno ztratily konkrétní obsah. Vládní politici po nás občanech neustále požadují zodpovědnost, přičemž oni sami se zodpovědně nechovají. A je úplně jedno, zda jde o Paroubka, Grosse, Topolánka, Nečase, u všech lze konstatovat maximální rozpory mezi slovy a činy. Které vlády nakládaly zodpovědně s rozpočtem? Vypadá to, že ty komunistické a pak první Klausovy. Od konce 90. let je s rozpočtovou zodpovědností českých vlád utrum.
Po přečtení článku – zase jeden,co zapoměl na to,že krize přišla z venku.Dovedete si představit ten dluh,kdyby tady vládla Čssd?Tato vláda a vláda kde byl pan Nečas se chovala úsporně.Snažila se snížit dluh,ale to rudí a oranžoví nemohli dopustit stejně jako úspěšné řízení unie.Ztrátou paměti trpíte sám.
Nechci se s vámi handrkovat, nicméně faktem je, že za Topolánkovy vlády se – nejen vinou krize – rozpočtové schodky dále zvyšovaly a státní dluh narůstal. Vláda nesnížila počet ministerstev, naopak další, nepotřebná přidala, aby ukojila hlad menších koaličních partnerů po křeslech), nepropouštěla úředníky, jak slibovala, naopak přijímala nové a zřizovala další nepotřebné úřady. Slibované zjednodušení daňového systému, zpřehlednění daňových přiznání pro fyzické osoby? Sliby chyby, naopak změny, které prosadila, pouze dále zašmodrchaly do té doby platná pravidla. Když podávám daňové přiznání ve Francii, berňák mi pošle předvyplněný dvojlist, kde jsou k vyplnění asi tři kolonky. Zkontroluji, zda odpovídá ta hlavní, obsahující sumu hrubého příjmu, jejž jsem obdržel za loňský rok. Pokud číslo neodpovídá, opravím, pokud ano, formulář pouze podepíši a pošlu zpět na berňák. Zbytek – výpočet daně atp. – obstárá berňák za mě, má totiž úředníky, kteří jsou za tuto práci placeni. Ať se stát naučí poskytovat za peníze, které mu za to občané platí, efektivní služby. Nevšiml jsem si toho, že by se toto krédo Topolánkův pravicový kabinet pokoušel naplnit, zdálo se mi spíše, že jeho krédem bylo “Každý pro sebe, a za čtyři roky na Seychely”!
Leč vraťme se k faktům, respektive rozpočtové nezodpovědnosti Topolánkovy vlády, v níž měl křeslo vicepremiéra Petr Nečas. Jak vznikl největší rozpočtový deficit v dějinách státu? Ministr financí Kalousek, nyní reálný šéf TOP 09, nadsadil odhad příjmů, odmítaje slyšet nezávislé ekonomy, kteří mu tvrdili, že více než čtyřprocentní růst je nerealistický (a to ještě nebyla řeč o krizi), tomu přizpůsobil výdaje a pak už se vesele utrácelo. Topolánkova vláda dlouho odmítala uznat samotnou existenci krize, což jí dovolovalo pokračovat v nehospodárném chování. Tak alespoň zde, na mém webu, prosím, dále nepapouškujte dnes tolik oblíbené říkanky o rozhazovačnosti socanů a zodpovědnosti pravičáků. Skutečnost je taková: Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet!