Prezidentské lásky
Martin Daneš
Nežijeme jen my Češi v Kocourkově, kde člověku nad drzostí mocipánů zůstává rozum stát. V Paříži nedávno vznikla šeptanda kolem manželské nevěry Carly Bruni vůči prezidentu Nicolasi Sarkozymu. Co na tom, že se Carla, když ještě nebyla první dámou, sama chlubila tím, že nebyla „nikdy monogamní“, a drby o jejích nejnovějších eskapádách kolovaly po Paříži dobrých pár měsíců. Tajemník z Elysejského paláce se jal veřejně dštít síru proti těm, kdo se šířením pomluv o prezidentském páru snaží ohrozit stabilitu země. Vždyť o záletech krásné Carly psal i tisk v Indii nebo Rusku!
Dostatečný argument k tomu, aby prezident pověřil policii i tajné služby vyšetřením původců „komplotu“. Ti ale byli přitom známi – Carla s Nicolasem ukazovali prstem na jednoho bývalého premiéra a exministryni -, spíše než o odhalení šlo tedy o jejich konečné usvědčení. Co by následovalo? Má Elysejský palác hladomornu?
Nedlouho po vypuknutí mediálního požáru prezidentskému páru došlo, že to trochu přepískl, i začal jej hasit. Exministryně najednou není záškodnice, už je zase – dle rozhlasového prohlášení Carly Bruni – „přítelkyně“. Stát coby hračka v rukou prvního páru? Každopádně Sarkozyho absolutistické výstřelky snášejí Francouzi čím dál hůř, o čemž svědčí volební debakl prezidentova tábora v nedávných krajských volbách.
„Uvidíš, budeme mít větší úspěch než John (Kennedy) s Marylin (Monroe),“ přislíbil večer jejich seznámení prezident Sarkozy Carle. Marketingová sázka na mocného státníka s půvabnou ženou, nad jejichž společným štěstím se rozplývají společenské magazíny, se zvrtla ve svůj opak. Václav a Dagmar Havlovi by mohli vyprávět…
Zkrácená verze publikována v deníku Metro, 21. 4. 2010
Les choses ne se passent pas tout à fait comme ça dans notre petit hexagone.
Un président Américain (Roosevelt je crois) avait déclaré au président Français de l’époque:
“Vous avez de la chance, aux états Unis, un politicien qui a une maitresse est un homme fini.
Chez vous, c’est un homme!”
Les Français se foutent des histoires de fesses de leurs président, ça fait longtemps que l’hypocrisie des politiques nous est connue.
Sur ce plan précis, les Tchèques ressemblent pas mal aux Français. Ils se foutent éperdument des affaires de cul de leurs dirigeants.
C’est un peu différent lorsque le couple présidentiel en fait un peu trop pour “vendre” son bonheur conjugal. Après avoir épousé Dagmar, Vaclav Havel a lors de plusieurs interviews qu’il donnait à la presse bredouillé : “Dagmar est la présidente”. Et ils sont allés jusqu’à s’épancher publiquement de leurs essais de faire un enfant, alors que lui était probablement déjà impuissant. En tout cas, les essais étaient infructueux.
Ce vrai-faux couple heureux est devenu bientôt cible de quolibets populaires où Vaclav passait généralement pour un vieillard gâteux.