V ODS zavládla hysterie – i bez listerie
Melčák dostal z Hradu červenou
Konstruktivní poslanci jsou už zase obyčejnými přeběhlíky. Jedovaté sliny, které jsme v poslední době naplili na Václava Klause, bereme zpět, a kdyby to snad nešlo, nasadíme antidot. Prezident se včera jako jediný z řady českých politiků rozpomněl na svůj předchozí slib nepřipustit vznik vlády založené na podpoře přeběhlíků „ať zprava nebo zleva“. Něco podobného tehdy slavnostně vyhlásil i Mirek Topolánek, jenže mezitím mu kamarád přihrál Melčáka… Je příjemné žít v zemi, kde se člověk může spolehnout alespoň na slovo prezidenta.
Nepřiměřená spokojenost
Já jsem se svojí vládou spokojen,“ reagoval na prezidentovo odmítnutí jmenovat jeho kabinet dotčeně skoropremiér Topolánek. Šéf ODS, který nám před volbami sliboval malý, úsporný kabinet, přitom přišel s vládou o osmnácti členech, z toho dvěma ministryněmi bez portfeje, a na ministra zahraničí navrhl švýcarského občana, který mluví líp německy než česky. Krom toho vítězná strana svým menším partnerům přepustila klíčové resorty financí, zahraničí a obrany. Avšak co se divíme: Topolánek je se sebou spokojen vždycky.
Motýlek po 200 letech
Vlezl si do přistavené palety, nechal se vyvést z vězení náklaďákem a přes západní hranici uprchl do zahraničí. Tuto neuvěřitelnou anabázi musel podniknout Rostislav Roztočil, aby se domohl obnovení svého soudního procesu. V roce 1985 byl coby emigrant v nepřítomnosti odsouzen v Praze za vraždu. Zatkli ho v roce 2000 při přejezdu hranice a rovnou šoupli za katr: marně se až do svého útěku z vězení domáhal Roztočil toho, aby ho vůbec někdo vyslechl. Nyní se dobrovolně vrátil z Německa, kde žije, a možná jen díky tomu, že na vše zdáli dohlížely tamní úřady, které ho předtím odmítly vydat, zrušil pražský soud dřívější rozsudek a rozhodl o obnově procesu. Proti Roztočilovi nejsou prakticky žádné důkazy, a tak je pravděpodobnost, že bude osvobozen, velmi vysoká. Občas se u nás člověk domůže spravedlnosti za hodně vysokou cenu…
Marné hledání
Angažoval byste Roma jako svého poradce? zeptal se kdosi v internetové debatě Jiřího Čunka v naději, že v něm odhalí rasistu. „Určitě, kdyby byl pracovitý a schopný,“ odvětil Čunek pohotově; své schopnosti by musel prokázat diplomem z Harvardu a pracovitost pětiletou praxí v Bílém domě.
Ani o den déle
„Otec všech Turkmenů“ a oficiálně jmenovaný doživotní turkmenský prezident Saparmurat Nijazov zemřel. Jak vidno, ani doživotní prezidenti to nemají na déle než na doživotí.
22. 12. 2006
