Policejní pěst a politické měkkoty
Nechoďte na něj s jádrem
Ministr Martin Bursík doporučuje Rakušanům, na co si mají stěžovat Česku v souvislosti s jadernou elektrárnou Temelín, a současně navrhuje odvolat Danu Drábovou z čela Státního úřadu pro jadernou bezpečnost; my se nemůžeme zbavit dojmu, že chce Drábovou odvolat jen proto, že není dostatečně protijaderná.
Nejefektivnější výuka jazyka
Jak někteří slíbili, tak se stalo a na některé prominenty začalo zvolna vyplouvat bahno z minulosti. Šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous před listopadem 1989 vynikal mimořádnou aktivitou v pionýru, v SSM, posléze vstoupil do KSČ a školil se pro práci v estébácké rozvědce. Takových, kdo se za komunistů drali do popředí a dnes se derou zas, jsou u nás tisíce, a z toho hlediska ani není divu, že se za Komorouse staví jiní bývalí svazáci, nyní přední politici ODS Langer a Vidím. Zajímavější je, že studium na komunistického rozvědčíka Komorous nyní označuje za „jazykový kurs“. Europoslanec za ČSSD Zdeněk Falbr, který byl veden jako agent StB, podobně vysvětluje, že u StB nebyl, že jenom „učil jazyky“. Nebyla ta StB vlastně taková velká jazykovka?
Tvrdý jako skála
Na protidrogového kápa Komorouse vytáhl někdo dopis, jímž se v roce 1988 hlásil do přípravky na komunistického rozvědčíka. Vydává se v něm za marxistu, internacionalistu, hlásí se ke vstupu sovětských vojsk do Československa a tvrdí, že jeho „celoživotním cílem je služba ve složkách StB“. Ve stanovisku, které k dopisu poskytl Mladé frontě, Komorous říká: „Dnes jsem samozřejmě názorově… zcela jinde a řadím se do silně pravicového a konzervativního smýšlení. Churchill řekl, že ten kdo nebyl v mládí levičák a nestal se později pravicovým konzervativcem, není normální.“ Ono je to v případě Komorouse trochu jinak: on sám se nijak nezměnil, vždy byl stoupencem řádu a pořádku i tvrdé ruky vůči jejich nepřátelům, změnily se pouze poměry kolem něj: dnes řád a pořádek u nás prosazují skinheadi a Komorous, dříve to byla KSČ, StB a Lidové milice.
Kdo zdržuje proces
Jiří Čunek si nechal odložit svůj první, na středu plánovaný výslech ve své trestní kauze, na jiný termín, protože se o něm dozvěděla média a ministr se obával kamer a reflektorů před policejní vyšetřovnou. „Mám mít zajištěná stejná práva jako každý jiný občan České republiky při vyšetřování,“ argumentoval, „a to nemám.“ Má pravdu v tom, že k výslechu většiny občanů by se novináři nehrnuli, on je ale místopředsedou vlády – kdyby jím nebyl, dali by mu dozajista pokoj. Výslech proběhl ve čtvrtek, přesto: kdy požádá státní zástupce o uvalení vazby na Čunka pro maření vyšetřování?
Opatrnosti není nikdy dost
Premiér Topolánek ještě počátkem týdne tvrdil, že o Čunkovu odvolání neuvažuje, protože nade vše staví zájmy své koaliční vlády; ve středu už novinářům složitě vysvětloval, že Čunka o demisi sám nepožádá, média ho ale svým tlakem k tomuto kroku stejně nakonec donutí. Topolánku, kdes nechal gule?
16. 3. 2007
