III. Dopis socanovi
Milý socane,
obracím se na tebe s osobním dopisem, abych tě požádal o důvěru pro projekt, který poklá-dám za poslední možnost, jak si zachránit kůži. Nemyslím tedy kůži jako takovou, neber to doslova, myslím tím zachránit sebe v politice, a tedy i zachránit politickou kulturu v této zemi, zachránit důstojnost (nejenom svoji, ale vůbec) a přitom nikomu nic nezpronevěřit.
Teď ti povím, proč mi tu důvěru máš dát, a abych se v tom neztratil, dám to po bodech.
Tak zaprvé: Je ti přece jasné, že my v ODS a vy socani jsme jako oheň a voda, chci tím, říct, že to nejde dohromady, a když by se to někdo dohromady dát pokoušel, tak by tvrdě narazil (tak jako jsem narazil já a kdyby se o to pokoušel někdo po mně, tak by narazil ještě víc, na to vem jed). Kdybysme si s vámi socany nemohli navzájem vjíždět do vlasů, nebylo by stability politického spektra.
Zadruhé: Všechny moje předchozí pokusy sestavit vládu selhaly. (neselhal jsem já, jenom ty pokusy). Selhaly proto, že jsme tak strašně odlišní – a to je dobře. Je to mnohem lepší, než kdybysme se spolu v zákulisí oddávali pragmatismu (taky ti to slovo připomíná dědka z Hradu?) a popírali tím své základy.
Zatřetí: Jakákoli vláda, která by měla vzniknout, musí nutně dělat reformy. Já vím, tobě se možná to slovo nelíbí, nakonec i my v ODS jsme si ho zakázali ve volební kampani, ale taková je dnes společenská objednávka. Tahle moje vláda chystá tvrdé reformy, do kterých by se ti určitě nechtělo, a tak můžeš být rád, že si s nimi zbytečně nezadáš a necháš je na nás. Uvedu příklady: prosazování občanské společnosti, zvýšení platů učitelům na čtyři-cet tisíc a rozvoj větrných elektráren.
Jestli se s těmi našimi reformami nechceš zaplést, bude pro tebe rozumnější fungovat jako konstruktivní opozice. I na to ti tady hnedka napíšu několik důvodů:
1. Tvoji voliči nemají rádi reformy, to dobře víš. Někdo ty reformy ale dělat musí a my se tedy obětujem a uděláme je.
2. Vzpomínáš na ten paskvil oposmlouvu, kterou upekl dědek, co je dneska na Hradě, s Milošem Zemanem? (Nic proti Milošovi!) Víš, jak tenkrát trpěla politická kultura? (Můj dnešní mluvčí kvůli tomu dokonce musel řídit vzpouru v České televizi!) Chtěl by jsi snad opakování něčeho takového?
3. Když nás necháš projít, zaručíme ti významnou kontrolní funkci – a uvidíš, že si při tom přijdeš na své.
4. Náš program je hodně podobný tomu, co jsem nedávno domlouval s Prdoubkem. Tak až se Prdboubek zpronevěřil vašim základům, že přistoupil na reformy! Nakonec jsme mu to típli – pro vaše dobro!
5. Tahleta země reformy potřebuje a kdo jiný je má dělat než já, Kalousek, Bursík, Schwarzenberg a Kuchtová? Buď rád, že zůstaneš v závětří, protože teď to bude fičák, a nejenom kvůli těm větrným elektrárnám.
Sedm měsíců jsem se s plným nasazením snažil najít řešení povolební situace, které je – jak jistě uznáš – nadmíru obtížné. Konečně jsem ho našel, a tak mi to tedy nekaž!
Tak tenhle dopis jsem ještě před jeho odesláním ukázal Márovi, aby si ho přečet. A dobře jsem udělal: když si to přečet, řekl mi „Jasně, že jsou to socani, to oba dobře víme, když po nich ale něco chceš, tak na ně musíš být slušný, aspoň na chvilku!“ To jsem musel uznat, že má úplnou pravdu, a tak jsem si od něj nechal opravit ty socany a ještě pár dalších věcí a pak už jsme to těm socanům odmailovali.
Chtěl bych vidět Prdoubkův ksicht, až to najde v poště!
