29. dubna
Jsem někde slyšel, že se mi někdo pošklebuje, že jsem byl prý špatný premiér. Tak za á jsem vůbec nebyl špatný premiér téhle země, protože každý ví, že ta země je v tuto chvíli šampión, a kdoví, jestli by byla šampión, kdybych já tím premiérem nebyl – spíš si myslím, že by tedy nebyla.
A za bé byli v této zemi mnohem horší premiéři (premiéry?) než já. Jak to bylo dřív, si už moc nepamatuju, ale takový Čalfa, to nebyl premiér této země, na kterého by tu zůstala nějaká extra vzpomínka. Na hlavě nosil přehazovačku a pořád se na všechny jen tak přiblble křenil, jako kdyby neslyšel, co mu ten druhý říká, a nechtěl vypadat blbě, že nerozumí, tak se jenom tak usmíval. Po tom Čalfovi tady nic moc nezbylo. Po něm byl myslím premiérem ten prďola, co je teď na Hradě. Nemám rád Miloše Zemana, ale v tom má tedy pravdu, že po jeho vládě tu zbyla jen spálená země, kterou museli ti, kteří přišli po něm, napravovat. Zemanovi se to tedy moc nepovedlo, protože s sebou furt jen někam vláčel všelijaké kufříky – do Bamberku, z Bamberku nebo k Havlovi na Hrad a zase zpátky – kufříky plné počmáraných papírů, o kterých si myslel, kdovíco na nich není a které jsem mu tam podstrčil – a nezbylo mu tak moc času na nic jiného. To Šprdla nikam žádné kufříky netahal, ale hrál si na šéfa, i když na to neměl – prostě Šprdla. Dobře mi za Šprdly bylo… To bych rád věděl, kdo si vymyslel, že mám jít na jeho místo… no asi já jsem to byl…
Pak jsem tedy šel na jeho místo, všechno jsem to tady vyzvedl a zlepšil a teď odcházím a předávám tuhle zemi, která je v tuto chvíli šampión, Bradavičkovi. Jak tak Jirku znám, tak to s manželkou všechno prožerou a prochlastaj a nezbyde nic. Pro nikoho už nezbydou ani drobky a taky všechny flašky budou prázdný. Takoví už jsou Bradavičkovi, že když si společně sednou k bohatě prostřenému stolu, zapomenou hned na okolní svět, Bradavičková jazykem vylizuje talíře a Bradavička obrací dnem vzhůru prázdný flašky s vínem, aby si nakapal do krku těch posledních pár kapek, co v nich ještě zbývá. Jsou prostě nenažraní, a proto je Jirka můj nejvhodnější nástupce jako premiér téhle země. Za pár měsíců si lidi řeknou: „Kde je ten Standa, takovej byl skromnej, hubenej a nenáročnej, vždyť jediný, co on chtěl, je mít jeden malej bejvák na kraji sídliště… chtěl jenom to, co má dneska každý!“
A lidi pak řeknou: „Nechceme Bradavičku, ať se vrátí ten, co tu byl před ním – ten byl dobrý a my jsme si ho dost nevážili, když jsme ho tu měli…“
(Zde deník JUDr. Kokose končí)
