Kterak zpitý Kalousek vyděsil šéfredaktory
Pavel Kačer
Ministr financí Miroslav Kalousek má smysl pro humor. Dlužno poznamenat, že tímto darem je obdařen jako jediný z truchlivé vlády Petra Nečase, což mu slouží ke cti. Pravda, jeho humor je černý až sadomasochistický, ale to koneckonců vyplývá z Kalouskovy vládní a stranické funkce. Patří k jeho nehynoucím zásluhám, že nám odkrývá pravou tvář dnešní společnosti, drsně odhaluje soukolí vládnutí, ovládání lidí a – řečeno televizní hantýrkou – nastavuje zrcadlo politikům, společenské smetánce i všem ostatním, bez výjimky.
Kdo sleduje vystoupení Mirka Kalouska v médiích, přichází rychle o veškeré iluze, jejichž zbytků snad ještě nepozbyl. Navíc si uvědomuje nadbytečnost politologů, sociologů, a dokonce i klinických psychiatrů v postmoderním věku.
Slovní přestřelky Miroslava Kalouska s desperátem, poslancem a hejtmanem Davidem Rathem na půdě Poslanecké sněmovny mohou šokovat, pobavit a leckomu též poslouží k získání pocitu morální převahy nad těmi, kdo by měli tvořit elitu národa. Jsou zajisté už součástí naší politické kultury stejně jako senilita Václava Havla.
Jenže Kalousek míří zjevně výš, jinak by se neodvážil dráždit a zesměšňovat ikony naší demokracie a svobody slova, šéfredaktory významných deníků. Dovolil si z nich vystřelit způsobem tak nehorázným, až se málem zastavily všechny rotačky v zemi. Ministr financí totiž nejenže představitele tisku označil za spiklence proti vládní politice zvyšování daní, manipulátory veřejného mínění ve prospěch vydavatelů novin, ale nakonec je ukázal i jako směšné a neschopné figury, které nejsou o nic lepší, zodpovědnější a mravnější než jeho kolegové ve vládě a sněmovně, i když se tak rádi navenek prezentují.
Ministr Kalousek tvrdil, že má nahrávku o zločinném spolčení šéfredaktorů. Neměl. Byl to jen blaf, který však vyšel dokonale. Způsobil na mediální scéně paniku, že ví. V zoufalé sebeobraně ho média označila za likvidátora svobody tisku. A Kalousek se jim hned vyšklíbl: „Sorry, apríl!“
Pravda, mohl s tím ještě tři neděle počkat.
11. 3. 2011
ˑ
