Bin Ládin jako Jóžin z bažin
Pavel Kačer
„Tak nám zabili Ferdinanda, paní Müllerová!“ Slavnou větu z Haškova Švejka zná každý Čech. Stejně se veřejnost dozvěděla o smrti nejhledanějšího teroristy Usámy bin Ládina. Mohli bychom si oddechnout, kdyby Ládinův život, dílo a fatální konec nebyly obestřeny – jak se říká – rouškou tajemství. I to, co víme z oficiálních zdrojů, však vyvolává jen další otázky a vnucuje podivné odpovědi.
Nejprve jsme se o likvidaci bin Ládina dozvěděli, že se teroristé zasahujícímu ozbrojenému komandu postavili na odpor. Proto útočníci Usámu rozstříleli k nepoznání tak, že ho nebylo možno ukázat médiím. Podle pozdější, autorizované verze, se sice nebránil, a přece jej členové amerického komanda rozstříleli na kusy. Ostatky byly neprodleně pochovány podle muslimské tradice v moři.
Proč musel zemřít?
Když pomineme to, že střelba na bezbranného člověka bývá v civilizovaných zemích kvalifikována jako úkladná vražda, zbývá se zeptat, proč se bin Ládin nesměl dostat do rukou spravedlnosti živý. Proč mu nebylo dopřán soudní proces, proč nebyl zpravodajsky a propagandisticky „vytěžen“, proč musel zmizet dřív, než byl prohlášen za mrtvého?
Na tyto otázky odpověď neznám a velmi pochybuji o tom, že – až na pár informovaných osob – o tom někdo ví víc. Jsme odkázáni na sdělení úředních míst, která mají dostatek důvodů interpretovat realitu ve shodě s vlastními zájmy. O to víc mě udivuje, jak nejen sdělovací prostředky vehementně hájí tu jedinou pravdu o bin Ládinovi a každý pochybovač je ihned prohlášen za zrádce demokracie, jenž málem nemá právo dýchat s námi společný vzduch. Ovšem i hysterické lpění na oficiálním příběhu o vítězství dobra nad zlem cosi napovídá o vratkých základech, na nichž stojí.
Realita kontra propaganda
Není bez důvodu, že lidé dnes tak hlasitě volají po jistotách. Nestojí pouze o garance sociální, ale jasno chtějí mít i v tom, komu lézt do patřičného otvoru a na koho plivat. Bez víry, že je svět takový, jak je nám prezentován, ztrácíme jednu z nejdůležitějších opor a riskujeme propadnout pocitu bezradnosti. Bez černobílého vidění světa se – pravda – nežije nikomu pohodlně. Jenže co vlastně nezpochybnitelně známe a za co bychom mohli strčit ruku do ohně?
Pro hladké fungování společnosti je nezbytné, aby se její členové ztotožňovali s oficiálními pravdami, přijímali konsensuální paradigmata myšlení a chování, nevybočovali z řady. To se to pak vládne!
Češi se svým švejkovským pohledem na svět mají asi více pravdy, než může být na první pohled zjevné. Ze švejkovského podhoubí vyrostl populární Jóžin z bažin, jehož fiktivní osud se až kongeniálně podobá legendě o bin Ládinovi. Prostě Češi vědí své, alespoň někteří. Viď, Ivane Mládku?
17. 5. 2011
