ACTA X
Pavel Bušta
Pokud v posledních týdnech nějaká událost cloumala internetem víc než cokoli jiného, rozhodně to byla obchodní dohoda známá jako ACTA. Titulek tohoto článku si název známého mysteriózního seriálu nevypůjčil náhodou: tajemná atmosféra obestírající protipirátskou dohodu je takřka hmatatelná.
O dohodě ACTA toho bylo řečeno mnoho, jak z úst jejích zastánců, tak odpůrců. Vzhledem k nezkrotným emocím, jež diskutující permanentně ovládají, bylo z balastu polopravd, lží a prosté neznalosti možné vydolovat racionální argumenty jen vcelku obtížně.
Pokusil jsem se zformulovat po třech hlavních bodech, proč jsou obě strany barikád napadnutelné:
Argumenty proti dohodě ACTA
1. Nejasnosti ohledně jejího vzniku:
Pravděpodobně největší chyba jejích tvůrců. Dokument označili za obchodní dohodu, a tudíž jej mohli v tichosti projednávat, aniž by cítili potřebu cokoli sdělovat veřejnosti. Nebýt serveru WikiLeaks, jenž v roce 2008 zveřejnil utajované interní informace, mohl se do povědomí světové veřejnosti dostat – lidově řečeno – s křížkem po funuse. ACTA původně vznikala jako mezinárodní dohoda proti padělatelství obecně; kontroverzní část věnovaná digitální oblasti představuje pouze jeden z jejích pětačtyřiceti článků. Těžko překvapí, že se lidé tak naštvali, když se z WikiLeaks dozvěděli, že zatímco oni neměli o ničem nejmenší tušení, mezinárodní produkční společnosti a filmová studia výměnou za slib mlčenlivosti dostávaly podrobné informace z jednání.
2. Příliš obecné definice
Další věrohodná výtka odpůrců. Ačkoli nejsem ani z tisíciny právník, při čtení textu dohody jsem pochopil i já, že je zformulována natolik obecně, aby se dala vykládat v podstatě dle libosti každého ze signatářů. Podle toho, jak se uchopí, nemusí mít buď žádný reálný dopad… anebo jej naopak může mít fatální. I když výroky o novodobé totalitě a absolutní cenzuře internetu jsou dle mého názoru poněkud přehnané.
3. Neschopnost Hollywoodu nalézt obchodní model jdoucí s dobou
Věřte či ne, mnoho internetových stahovačů je „piráty z donucení“. Rádi by zhlédli nejnovější filmové či seriálové novinky, leč málo platné: zmíněný obsah není v jejich zemi legálně k sehnání. Můžeme mít pořádnou pifku na nedávno zatčeného otce Megauploadu za to, že je narcistním obžerou vykořisťujícím vlastní zaměstnance, ale současně si musíme přiznat, že je to i vcelku kreativní filuta. Zaplnil totiž mezeru na trhu.
Neschopnost a odpor hollywoodských filmových studií k moderním obchodním metodám je zvolna pohřbívá; nebude to dlouho trvat a budou muset radikálně přehodnotit své názory a vytasit se s nějakou vlastní inovací. Jako to udělal hudební trh například s iTunes.
Argumenty proti odpůrcům dohody ACTA
1. Neinformovanost
Jaký div, že převážná část zastánců „svobodného internetu“ spadá do věkové skupiny kolem dvaceti let. Mladá generace si s počítači logicky rozumí víc než jejich rodiče a protesty mají přitažlivý punc romantické anarchie, boje proti uzurpátorskému zlořádu a nenasytné korporátní realitě. Tyto faktory mnohdy postačí k tomu, aby se kdejaký horlivec stal „pirátem“. Co na tom, že ACTA viděl leda z rychlíku? Co na tom, že dohoda pro náš právní řád přináší minimum novinek? Hlavně že je ta revoluce.
2. Pirátství
Nepochybuji o tom, že mnoho lidem protestujícím proti ACTA skutečně jde o svobodu internetu, ale podobně nepochybuji o tom, že motivace značné části z nich nejsou zrovna čisté jako lilium. Tu méně idealistickou část prostě děsí, že by jednoho dne nemuselo být vše dostupné zdarma a za nelegální syslení (často nezužitkovaných) gigabajtů by jim hrozil postih. Uznejme, že by lidé měli za každou práci dostat zaplaceno… a třebaže to není vždy zcela zřejmé, i umělci jsou lidé.
3. Hnutí Anonymous
Zde se budu muset držet hodně zpátky, abych nesklouzl do lehkých vulgarit či vyložené vyjadřovací stoky. Pokud mělo kdy tohle uskupení nějaké vznosné ideje, o to, co se z něj vyvinulo v Česku, bych si neotřel ani psem znečištěnou podrážku. Čeští anonymové se zaklínají svobodou a právem na soukromí, a přitom zrovna tyto hodnoty bezohledně pošlapávají. Jak propána souvisí osobní údaje členů ODS a jiných organizací s jejich svatou válkou? Prachobyčejné výhružky; nebál bych se použit termín internetový terorismus.
Jejich pokrytectví krásně ilustruje akce novináře J. X. Doležala. Ten se vetřel do facebookové skupiny Anonymous a začal šířit nesmyslný požadavek na cigarety zdarma, neb „tabák jest boží rostlinou seslanou všem bez rozdílu“. Část anonymů recesi nepochopila a k iniciativě by se byla ráda přidala, část se rozkřičela s požadavkem na okamžité smazání Doležalava profilu. Místo aby nad nejapným vtípkem mávli rukou, dožadovali se cenzury.
Zkrátka a dobře, těmhle týpkům by měla maminka za trest smazat z počítače Solitaire.
Jaký z toho všeho vyvodit závěr? Především ten, že není zas tak divné, když vám nejdou pod nos ani piráti, ani dohoda ACTA. Důležité teď je, aby často iracionální spory obou stran vyvolaly potřebnou veřejnou diskusi. Odpověď na otázku, zda z ní vzejde něco dobrého, zůstává ve hvězdách.
21. 2. 2012
