Pavel Bušta

„Narodil jsem se 18. 11. 1991 v Praze. Literatura do mého života zasáhla poprvé v sedmi letech: o prázdninách v Jižních Čechách mě přepadla potřeba zveršovat mé hluboké city ke spolužačce Elišce. Dokonce jsem básně i odeslal, leč prav-děpodobně vinou jejích kvalit mi byl odpovědí pouhý pozdravný dopis. V následujících letech jsem ob-čas něco sepsal, ale během mého pubertálního období (rozuměj, pubertálnějšího než dnes) jsem byl až příliš zaneprázdněn hledáním identity – nutno podotknout, že většinou bez valných úspě-chů. V současné době studuji na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. Psaní se intenzivněji věnuji zhruba rok, soustředím se převážně na prózu. Během této doby se mi povedlo dosáhnout zveřej-nění mých článků v novinách (MF Dnes) či povídek v časopisech (Hell).“

Čtěte také: Literární tvorba Pavla Bušty

 

 

Muži, (F)bděte! (27. 1. 2012): Že jsou koaly ve skutečnosti smrtící zabijáci, že skupina Bilderberg pomocí práškovacích letadel ovládá myšlení veškerenstva a že George Bush mladší šéfuje Al-Kajdá, to jsou každému racionálně…

Prázdná sláma autorova (13. 1. 2012): S většinou literárních postav je to jednoduché. Z temnoty vyplave obličej… někdy zničehonic, jindy po důkladnějším přemýšlení. K němu se přidá tělo, myšlení, oblečení…

Domagoji, kamaráde! (12. 12. 2011): Nikdy bych o svém současném já neřekl, že dostane chuť napsat článek o fotbale. Jako malý kluk jsem jej sice hrával a v pubertě dokonce chodíval na Letnou fandit Spartě…

Jak kuřáci přicházejí o závislost (14. 11. 2011): Je třeba zamáčknout slzu, neboť doba romantických a buřičských smrtí následkem vzplanutí pyžama od cigarety (viz Egon Bondy) je nejspíš nenávratně pryč…

Neurotikova zpověď (14. 9, 2011): Jak je patrné z filmů Woodyho Allena, jsme my neurotičtí, depresivní podivíni k pomilování. Když se však o nás zrovna netočí nějaký dojemný film, máme trochu problém…

Mé francouzské procitnutí (8. 8. 2011): Co by si člověk počal bez předsudků! Díky nim je život o tolik snesitelnější. Jsme-li nešťastní ze svého pivního teřichu, vzápětí se uklidníme, neboť oproti takovému Američanovi jsme vlastně střízlíci…

Melancholická nuda Larse von Triera (4. 7. 2011): Momentálně nejpopulárnější nacista z filmové branže uvedl do kin svůj zatím poslední snímek Melancholia. Oproti předchozímu Antikristovi sice o něco ubral naturalistických scén, ale jinak…

Češi, národ flagelantů (23. 5. 2011): V průběhu nedávného hokejového mistrovství světa jsem si připomněl obecně zakořeněnou představu o tom, jak vypadá typický Čech: skrz naskrz prolezlý závistí, potměšilostí a narcismem jako vydatný steak tukem…

Stmívání: soumrak čtenářského vkusu (22. 2. 2011): Jelikož ani mě – jakkoli jsem se úporně snažil – neminul fenomén Stmívání, rozhodl jsem se přistoupit k sebevražednému experimentu, jejž lze přirovnat ke konzumaci arseniku. Z knihovny jsem…

Slevy, za každou cenu (17. 1. 2011): Je tomu zhruba rok, co se v téhle zemi roztrhl pytel s internetovými slevovými portály. Desítky webových adres na člověka přímo hulákají, že by byl neekonomicky uvažující pablb, kdyby nevyužil nabízených služeb…

Mám to písemně: chybí mi styl! (15. 11. 2010): Když jsem před dvěma dny spatřil svou přítelkyni, hned jsem poznal, že něco není v pořádku. Její zádumčivý, takřka záhrobní výraz věstil temnou výčitku. „Co se děje?“ zeptal jsem se zaraženě…

Anička na Facebooku (22. 10. 2010): Facebooku i jeho více či méně oblíbeným obdobám jsem se celý život vyhýbal jako papež prezervativům. Připravuji se tím sice o možnost po-sílat kdekomu virtuální šťouchnutí, být členem skupiny Počítáme do nekonečna…

Největší legrace je u feministek (6. 10. 2010): Na internetu lze kromě porna, porna, por-na, porna, porna, porna, porna, porna, porna, porna (opakování tohoto slova neznačí pisa-telovu obsesi pornografií, jen věrně odráží realitu)…

Nová maturita, stará stupidita (9. 9. 2010): Státní maturita. Dvě slova, která se na mě ne-přetržitě valí odevšad: z novin, televize, internetu, z rádia, od učitelů i lidí libovolné profese. Mám pocit, že kdybych prozkoumal svou ranní stolici…

Soumrak dobrého vkusu (13. 8. 2010): Potěšilo mě, když jsem před několika měsíci narazil na youtube.com na předělávku písničky Poker face od Lady Gaga, již stvořili multi-žánroví Faith no more. S geniálním zpěvákem Mikem Pattonem v čele vtiskli popovému…

Discopříběh 2010 (3. 8. 2010): Desítky osob mně blízkého věku. Vlní se. Urputně se sna-ží. Pokouší se zabalit do laciného pozlátka jedné z mnoha pražských diskoték a vypadat tak jako výkvět extravagantního snobství, zlatá mládež…

Kain a jeho ABL (19. 7. 2010): Za vítězného pokřiku vypustila „VéVéčka“ na politické dinosaury stádo svých tupě bečících ovcí a vše se může vrátit do starých kolejí. Jen co – vzhledem k podmínce, že ministr nesmí podnikat – prodal Vít Bárta svůj…

Konec školní nudy (23. 6. 2010): Nejkrásnějším obdobím školního roku pro každého stu-denta, jemuž se zdárně podařilo vyhnout se děsu jménem reparát, je poslední týden školy. Učitelé již rezignovali na pokusy kohokoli cokoli naučit, už jen sedí ztuhle za…

Nejdřív odvol, pak se ožer (21. 5. 2010): Pivovar Bernard přišel s nápadem, jak přilákat k volebním urnám prvovoliče, potažmo mladé voliče, studenty středních a vysokých škol. Pokud gymnaziální třída odešle mezi prvními dvěma sty padesáti čestné prohlášení, že…

Mamlas Bursík a bouda jménem Prunéřov (20. 5. 2010): Před několika týdny jsem měl tu smůlu, že jsem na ČT stihl shlédnout rozhovor s Martinem Bursíkem. Vlastně nestihl, vi-děl jsem jen dvacet minut, ale i za tak krátkou dobu mi ona parodie na politika dokázala…

Budoucnost šikany je v kyberšikaně (10. 5. 2010): To, že se mezi učiteli nalézá větší koncentrace psychicky labilních jedinců s nadprůměrným kvocientem nesnesitelnosti, je známý fakt. Otravované studentstvo se s ním poslední dobou vypořádává po svém…

Recept na pseudofilosofickou konverzaci (6. 4. 2010): INGREDIENCE: 2-10 jedinců (obzvlášť u této složky receptu je třeba dbát na její čerstvost, ideální je stáří mezi 15-20 lety), nevětraná místnost bez možnosti proniknutí vlivů okolního povrchního světa…

Nestrašte nás se skleníkovými plyny (1. 4. 2010): Strašidlo globálního oteplování obchází poslední dobou celou planetu a s elánem buší lidem na okna. Ti velice často udělají tu chy-bu, že mu otevřou a ještě je pozvou ke sváteční tabuli. Ale co trocha té objektivity…

 

 

Kontaktujte autora